GFŘ potvrdilo, že úhrada nákladů na vydání karty řidiče pro digitální tachograf zaměstnavatelem nadále nepředstavuje zdanitelný příjem zaměstnance, přestože tato zmínka byla z nového pokynu D-59 vypuštěna.
Téma příspěvku
Předkladatelé upozornili, že při nahrazení Pokynu GFŘ D-22 novým Pokynem D-59 zmizela z komentáře k § 6 odst. 7 písm. c) a e) ZDP výslovná zmínka o úhradě nákladů na vydání karty řidiče. Vznikla tak nejistota, zda se nově nejedná o zdanitelný příjem zaměstnance. Podle předkladatelů však nedošlo k žádné legislativní změně ani změně věcného obsahu právní úpravy, která by takový obrat odůvodňovala.
Stanovisko GFŘ
GFŘ se zcela ztotožnilo se závěrem předkladatelů. Potvrdilo, že i po účinnosti Pokynu D-59 platí, že plnění spočívající v úhradě nákladů na vydání karty řidiče potřebné pro obsluhu tachografu není předmětem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 ZDP.
