Daňový režim „školkovného“ se rozpadá na dvě relativně nezávislé roviny – ocenění benefitu u zaměstnance se neřídí skutečnými náklady, zatímco uznatelnost u zaměstnavatele ano; novela od 1. 5. 2025 navíc rozšiřuje okruh dětí a mění časové dopady.
Koordinační výbor řešil praktické nejasnosti u § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP: (i) vztah mezi zdaněním benefitu u zaměstnance a daňovou uznatelností nákladů zaměstnavatele a (ii) jak časově aplikovat novelu účinnou od 1. 5. 2025, která rozšiřuje okruh dětí (nově i rodinní příslušníci, např. vnoučata).
Právní otázka
- Je výše zdanitelného příjmu zaměstnance závislá na skutečných nákladech zaměstnavatele?
- Kdy jsou náklady na „školkovné“ daňově uznatelné po novele (časové hledisko)?
- Jak se projeví rozdíly mezi účetnictvím a daňovou evidencí?
Stanovisko GFŘ
- Ocenění benefitu u zaměstnance se řídí § 6 odst. 17 ZDP (paušální/obvyklá cena), nezávisle na skutečných nákladech zaměstnavatele (bod 2.1.1.1).
- Pokud zaměstnanec uhradí hodnotu benefitu, nevzniká mu zdanitelný příjem, i když náklady zaměstnavatele jsou vyšší (bod 2.1.1.2).
- Při nevyužití zařízení lze příjem krátit poměrně, ale GFŘ připouští i opačný výklad (nekrácení) – správci daně mají akceptovat oba přístupy (stanovisko k 2.1.1.3).
- Časová aplikace novely:
- u účetnictví rozhoduje věcná a časová souvislost nákladů od 1. 5. 2025 (bod 3.2.1),
- u daňové evidence rozhoduje datum úhrady od 1. 5. 2025 (bod 3.2.2).
- Vazba: pokud je náklad u zaměstnavatele daňově uznatelný, vzniká zdanitelný příjem zaměstnance; jinak jde o osvobození (§ 6 odst. 9 písm. d) bod 2) (bod 3.2.3).
Stanovisko potvrzuje, že mezi nákladem zaměstnavatele a příjmem zaměstnance není přímá vazba ve výši. Zároveň jasně nastavuje přechod na novou úpravu – což je v praxi klíčové u dlouhodobých smluv na školky.
GFŘ výslovně připouští dva protichůdné výklady (krácení vs. nekrácení příjmu při absenci dítěte). To je v české praxi spíše výjimečné a ukazuje posun k větší toleranci výkladových nejasností.
