Pokud dojde k předčasnému ukončení zpětného finančního leasingu z důvodu neplacení ze strany nájemce, dochází k odebrání předmětu leasingu. Z pohledu DPH se samotný předmět leasingu vnímá jako forma „zajištění“ nebo „záruky“.
V okamžiku, kdy leasingová společnost předmět nájemci fakticky odebere za účelem zpeněžení, dochází z daňového pohledu k dodání zboží od nájemce směrem k leasingové společnosti. Protože jde o realizaci záruky, uplatní se zde režim přenesené daňové povinnosti (reverse charge) podle § 92ea písm. a) ZDPH (pokud jsou obě strany plátci DPH).
Právní otázka
Jaký je dopad z hlediska DPH v situaci, kdy leasingová společnost předčasně ukončí zpětný finanční leasing a nájemci odebere předmět leasingu za účelem uspokojení svých pohledávek?
Stanovisko GFŘ a postup v praxi
Finanční správa plně souhlasí s výkladem daňových poradců a potvrzuje následující kroky:
- Klasifikace plnění: Odebrání věci při selhání zpětného leasingu je analogické k realizaci zajišťovacího převodu práva. Dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník a transakce je předmětem DPH.
- Mechanismus DPH (Reverse charge): Daň nepřiznává dlužník (nájemce), ale povinnost přiznat a odvést daň se přenáší na leasingovou společnost jako příjemce zboží. Nájemce vystaví daňový doklad bez DPH v režimu přenesení daňové povinnosti.
- Základ daně: Stanoví se podle § 36 ZDPH a v praxi zpravidla odpovídá částce, za kterou leasingová společnost odebraný předmět následně zpeněží nebo vloží do nového leasingu. Případné následné finanční vyrovnání (přeplatky/nedoplatky) se řeší opravou základu daně podle § 42 ZDPH.
Klíčový závěr: Zatímco samotné bezproblémové fungování zpětného leasingu DPH nepodléhá (je to osvobozená finanční služba), nucené odebrání majetku při krachu smlouvy už daňovým dodáním zboží je. Stát se zde chrání před rizikem, že by insolventní nájemce DPH neodvedl, a proto aplikuje reverse charge.
