Příspěvek řeší situaci staveb, které byly do seznamů zapsány až po roce 1987 (tzv. „pozdě zapsané památky“). Nejvyšší správní soud rozhodl, že tyto objekty status kulturní památky z právního hlediska nikdy nezískaly.
Generální finanční ředitelství (GFŘ) striktně odmítlo návrh daňových poradců, aby tito vlastníci mohli s odkazem na dobrou víru a kódy v katastru nemovitostí dál využívat výhodné 15leté odpisování technického zhodnocení. Pro daňové odpisy není rozhodující zápis nebo kód ochrany v katastru (např. kód 18 či 16), ale výhradně skutečný právní status budovy podle památkového zákona.
Právní otázka
Má změna nebo výmaz kódu památkové ochrany v katastru nemovitostí vliv na možnost uplatňovat zvláštní daňové odpisy technického zhodnocení u staveb, které přišly o status kulturní památky?
Stanovisko GFŘ (Zásadní rozpor)
Finanční správa s návrhy poradců nesouhlasí a trvá na tom, že:
- Status zóny/rezervace nestačí: Samotný fakt, že budova stojí v památkové rezervaci (kód ochrany 16), neopravňuje k uplatnění speciálního daňového režimu pro kulturní památky.
- Odmítnutí dobré víry: Okamžik změny či výmazu kódu v katastru nemovitostí je pro daňové účely irelevantní a dobrou víru v katastrální zápis nelze pro určení odpisů uplatnit.
- Ztráta daňové výhody: Dotčené stavby speciálnímu režimu odpisování podle § 30 odst. 6 ZDP nepodléhají, protože status památky legálně nikdy neměly.
