Koordinační výbor řešil, zda při přeměně společnosti a nepřevodu daňové ztráty může skončit prodloužená lhůta pro stanovení daně dříve, přičemž GFŘ připustilo zkrácení pouze při definitivním nepřevzetí ztráty, ale odmítlo některé navržené důsledky.
Úvod do tématu
Předkladatelé navázali na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž podstatná změna podle § 38na ZDP sama o sobě neukončuje prodlouženou lhůtu pro stanovení daně podle § 38r odst. 2 ZDP, protože nejde o absolutní zákaz uplatnění daňové ztráty.
Otázkou bylo, zda takový absolutní zákaz může nastat při přeměnách obchodních korporací. Autoři vycházeli z toho, že daňová ztráta obecně na právního nástupce nepřechází (§ 38n ZDP), přičemž její převod je pouze možností za splnění podmínek § 23c a § 23d ZDP. Pokud se tedy společnost rozhodne ztrátu nepřevést, měla by podle jejich názoru skončit prodloužená prekluzivní lhůta již zdaňovacím obdobím předcházejícím přeměně.
Současně řešili, jak má být rozhodnutí o nepřevzetí ztráty prokazováno a zda jej lze později změnit.
Stanovisko GFŘ
GFŘ přijalo pouze část navržených závěrů:
- Souhlasilo, že pokud žádný právní nástupce daňovou ztrátu nepřevezme, lhůta pro stanovení daně u zanikající společnosti skončí podle posledního období, kdy mohla ztrátu sama uplatnit.
- Souhlasilo, že pokud ztráta na právního nástupce nepřejde, u nástupnické společnosti nevzniká prodloužená lhůta podle § 38r ZDP.
- Nesouhlasilo, že by při převodu ztráty na právního nástupce skončila prodloužená lhůta u zanikající společnosti již obdobím před přeměnou. Podle GFŘ musí být zachována až do konce období, po které může ztrátu uplatňovat právní nástupce, aby správce daně mohl ověřit správnost jejího využití.
- Nesouhlasilo ani s tím, že by postačovalo interní rozhodnutí společnosti o nepřevzetí ztráty. Nepřevzetí musí být vůči správci daně oznámeno před zápisem přeměny do obchodního rejstříku.
- Odmítlo možnost následné změny rozhodnutí o nepřevzetí ztráty, protože by tím odpadla podmínka absolutní nemožnosti jejího uplatnění, na níž stojí judikatura NSS.
Praktický dopad
Příspěvek vyjasňuje významné procesní důsledky přeměn pro běh lhůt pro stanovení daně. Pokud má být zachován kratší běh prekluzivní lhůty z důvodu nepřevzetí daňové ztráty, musí být rozhodnutí o jejím nepřevzetí konečné, vztahovat se na všechny právní nástupce a být správci daně oznámeno ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. Jestliže ztráta na právního nástupce přejde, prodloužená lhůta se podle GFŘ zachovává po celé období, kdy lze ztrátu u právního nástupce uplatňovat.
