KOOV upřesňuje, které běžné manipulace s minerálními oleji představují „výrobu“ podle zákona o spotřebních daních, přičemž GŘC potvrdilo, že samotné přebalení nebo změna obchodního označení zpravidla výrobou není, zatímco mísení LPG vedoucí ke změně kódu nomenklatury za výrobu považuje.
Úvod do tématu
Předkladatelé navázali na dřívější KOOV 579/2021 a snažili se odstranit výkladové nejasnosti kolem pojmu „výroba“ podle § 3 odst. 1 písm. r) zákona o spotřebních daních. Praktický význam je zásadní – pokud je určitá činnost považována za výrobu, může být prováděna pouze v daňovém skladu a její provedení mimo něj může vést ke vzniku daňové povinnosti i dalším sankcím.
Příspěvek proto analyzuje několik běžných situací z praxe, zejména přelévání minerálních olejů do jiných obalů, změny obchodního označení nebo mísení LPG, a posuzuje, zda jde o výrobu ve smyslu zákona.
Stanvisko GŘC
Generální ředitelství cel souhlasilo se závěry týkajícími se běžného přebalování minerálních olejů.
Za výrobu nepovažuje:
- přelití oleje do jiného obalu z důvodu poškození původního balení,
- změnu velikosti obchodního balení bez změny obchodního označení,
- změnu velikosti balení spojenou se změnou obchodního názvu nebo kódu produktu, pokud se nemění účel použití ani druh minerálního oleje.
Naopak nesouhlasilo se závěrem týkajícím se mísení LPG. Podle GŘC představuje smísení různých druhů LPG vedoucí ke změně kódu nomenklatury výrobu podle § 3 odst. 1 písm. r) bodu 3 zákona, a to i tehdy, pokud jde o LPG určené pro výrobu tepla se sazbou spotřební daně 0 Kč.
Výjimku GŘC připustilo pouze u konečných spotřebitelů, kteří LPG sami spotřebovávají a dále jej neprodávají. U těch se případné promísení různých druhů LPG ve skladovací nádrži za výrobu nepovažuje.