KOOV vyjasnil pravidla pro vzdání se práva na budoucí uplatnění daňové ztráty – GFŘ potvrdilo postup při podání oznámení a lhůty, ale odmítlo možnost nové volby při dodatečném stanovení či změně daňové ztráty.
Argumentace předkladatelů
Předkladatelé vycházeli z účelu novely, kterým bylo umožnit poplatníkům využít zpětné uplatnění daňové ztráty, aniž by se automaticky prodlužovala prekluzivní lhůta. Tvrdili, že stejná možnost vzdát se budoucího uplatnění ztráty by měla existovat i tehdy, pokud je daňová ztráta stanovena až dodatečně nebo se její výše následně změní. Zároveň navrhovali flexibilní procesní pravidla pro oznámení a potvrzení, že oznámení je třeba podat i tehdy, když je celá ztráta využita zpětně.
Stanovisko GFŘ
GFŘ souhlasilo s výkladem procesních pravidel – zejména s určením lhůt pro oznámení, možností podat oznámení jako samostatnou obecnou písemnost, způsobem jeho doručení i povinností podat oznámení i při úplném zpětném uplatnění ztráty. Naopak odmítlo závěr, že by dodatečné stanovení, zvýšení, snížení nebo opětovné stanovení daňové ztráty zakládalo nové právo rozhodnout se o vzdání se jejího budoucího uplatnění. Oznámení podle GFŘ působí vždy na celou daňovou ztrátu za dané období bez ohledu na její pozdější změny.
