1. Stručné shrnutí
Společnost napadla penále 71 931 Kč za pozdní úhradu pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Tvrdila, že nikdy neměla zaměstnance a podklady o zaměstnání, zejména podpisy na listinách, byly zfalšovány. Městský soud žalobu zamítl: v řízení o penále již nelze otevírat otázku, zda dříve pravomocně vyměřené pojistné vůbec mělo vzniknout. [75–81]
2. O co šlo
VZP předepsala penále navazující na dříve pravomocně stanovené pojistné. Žalobkyně zpochybňovala existenci pracovního poměru F. W., navrhovala výslech bývalé členky představenstva, znalecké zkoumání jejího podpisu a vytýkala VZP neposkytnutí podkladů.
Soud zdůraznil, že tyto námitky směřují proti primární povinnosti platit pojistné, nikoli proti nyní přezkoumávanému penále. Výkazy nedoplatků a platební výměr pojistného byly samostatně napadnutelné; dokud nebyly zrušeny, platí jejich presumpce správnosti a zákonnosti. V řízení o penále se proto zkoumá zejména existence pravomocného titulu pojistného, nikoli znovu zaměstnanecký vztah či pravost podkladových podpisů. Navržené důkazy byly z tohoto důvodu nadbytečné. [24, 77–81]
Soud neshledal ani nepřezkoumatelnost. Platební výměr na penále nemusel znovu podrobně vymezovat zaměstnance a pracovní smlouvy, protože nerozhodoval o pojistném; postačilo vyložit podklady vzniku penále, období a jeho výši. [71–74]
Z úřední povinnosti soud posoudil prekluzi. Penále ve skutečnosti navazovalo jen na pojistné vyměřené v roce 2018 za období od 9. 12. 2013 do 28. 5. 2018. Kontrola doručená 8. 6. 2018 byla kvalifikovaným úkonem ke zjištění výše pojistného a penále a založila novou desetiletou lhůtu, která uplyne až v roce 2028. Vyměření v roce 2025 tedy bylo včas. [61–68]
3. Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Plátce pojistného musí napadat skutkový základ dluhu – například tvrzené zaměstnávání osob či falešné listiny – již proti kontrolním závěrům, výkazu nedoplatků nebo platebnímu výměru na pojistné. Obrana až proti penále zásadně nemůže nahradit zmeškané opravné prostředky.
Rozhodnutí rovněž odlišuje penále na veřejném zdravotním pojištění od daňového penále. Je svou funkcí bližší úroku z prodlení než trestní sankci. Proto se na ně neuplatní zásada použití pozdější příznivější právní úpravy z čl. 40 odst. 6 Listiny. Nová šestiletá lhůta účinná od 1. 1. 2026 nedopadá na dříve vzniklá práva; přechodné ustanovení zachovává předchozí úpravu. [49–58]
4. Zajímavost / podnětná myšlenka
Prakticky podstatné je rozlišení mezi pouhým vyúčtováním podle evidence a kvalifikovaným úkonem ke zjištění výše penále. Pozdější kontrola z roku 2024 novou lhůtu nezaložila, protože nepřinesla nová zjištění. Rozhodná však byla kontrola z roku 2018, při níž VZP zjišťovala a opravovala údaje o nedoplatcích. [64–66]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.