Zaměstnavatel dostal pokutu za nelegální zaměstnání cizince a neuspěl ani s argumentem, že se spoléhal na nesprávně vyhodnocený cestovní pas a že šlo o zanedbatelné pochybení.
Agenturní zaměstnavatel umožnil výkon práce cizinci bez pracovního povolení. Cizinec pracoval zhruba měsíc. Firma tvrdila, že se oprávněně spoléhala na údaje v pasu (vízum typu „D“ / dočasná ochrana) a že jednala v dobré víře. Správní orgány i soudy uložily pokutu 55 000 Kč za přestupek podle zákona o zaměstnanosti.
Právní otázka
- Kdy lze u přestupku nelegálního zaměstnání vyloučit materiální znak (nízká společenská škodlivost)?
- Může se zaměstnavatel zprostit odpovědnosti, pokud se „omylem“ spolehne na cestovní doklad cizince?
- Jak přísně se hodnotí povinnost zaměstnavatele ověřit oprávnění k práci cizince?
Co soud řekl
- Formální naplnění přestupku zpravidla znamená i naplnění materiální stránky; výjimky musí být výjimečné (§ 12, resp. obecná judikatura – bod [12]).
- Žádné výjimečné okolnosti, které by snižovaly společenskou škodlivost, zde nebyly: šlo o reálné umožnění nelegální práce (bod [14]).
- I krátkodobé porušení u jednoho zaměstnance je stále zásah do chráněného zájmu – trhu práce a férové soutěže (body [12], [14]).
- Nedbalost zaměstnavatele byla dána tím, že mohl jednoduchou kontrolou zjistit nesoulad v datech dokladů (bod [14]).
- Spolehnutí na tvrzení cizince o oprávnění k práci nestačí; odpovědnost právnické osoby je objektivní (bod [15]).
- K „zproštění odpovědnosti“ soud výslovně uvedl, že žalobkyně neprokázala žádné konkrétní aktivní kroky k zabránění přestupku (bod [15]).
Soud potvrzuje velmi přísný standard odpovědnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců:
- dobrá víra založená na dokladu od pracovníka sama o sobě neobstojí,
- i relativně krátké a izolované porušení je typově považováno za společensky škodlivé,
- prostor pro „materiální korekci“ přestupku je v této oblasti extrémně úzký.
Pro zaměstnavatele (zejména agentury práce) rozhodnutí potvrzuje, že:
- musí aktivně ověřovat oprávnění cizince k práci (ne jen formálně nahlížet do pasu),
- nelze se spoléhat na prohlášení zaměstnance ani na nejasné vízové štítky,
- jakákoliv chyba v této oblasti bude zpravidla sankcionována, i když jde o krátké období nebo jediného pracovníka.
Z hlediska compliance jde o potvrzení „tvrdé objektivní odpovědnosti“ v praxi inspekce práce.
Soud výslovně odmítl argument, že ani stát nemusel mít jasno v rozlišování typů ochrany. Jinými slovy: nejistota veřejné správy neosvobozuje soukromé zaměstnavatele. Odpovědnost zůstává na nich, a to i v situaci právně „šedých“ či administrativně komplikovaných režimů (např. dočasná ochrana po začátku války).
Zaměstnání cizince bez povolení: dobrá víra v pas neobstojí
NSS: Zaměstnání cizince bez pracovního povolení – odpovědnost zaměstnavatele a omezená obrana dobrou vírou
Zaměstnání cizince bez povolení vede k odpovědnosti zaměstnavatele. NSS: dobrá víra v pas ani krátké porušení nestačí.