Společnost ADOZ vyplatila v roce 2018 dividendu 15 mil. Kč své kyperské mateřské společnosti KP INDUSTRY INVEST LIMITED (KPI), na kterou uplatnila osvobození od daně. Finanční prostředky následně KPI vložila jako příplatek mimo základní kapitál do sesterské společnosti REAP, která je použila na výstavbu nemovitostí; celá transakce byla nakonec vypořádána vzájemnými zápočty pohledávek. Správce daně dospěl k závěru, že holdingová struktura (ADOZ–KPI–REAP), personálně propojená přes jedinou fyzickou osobu (Ing. Martina Lišku), sloužila především k vyvedení zisku ze společnosti bez zdanění, a osvobození dividendy stěžovatelce odepřel; NSS toto posouzení potvrdil.
Právní otázka
Lze odepřít osvobození dividendy od daně z příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 ZDP z důvodu zneužití práva (§ 8 odst. 4 daňového řádu) i tehdy, když daňové orgány pochybily při posuzování jiné, formálně samostatné podmínky osvobození (skutečného vlastnictví dividendy dle § 19 odst. 9 ZDP), a je takový rozsudek z tohoto důvodu nepřezkoumatelný pro vnitřní rozpornost?
Co soud řekl
NSS nejprve odmítl námitku nepřezkoumatelnosti: odlišení důkazního břemene u otázky skutečného vlastníka od důkazního břemene u zneužití práva označil za logické a srozumitelné, nikoli za vnitřně rozporné hodnocení [29]–[31].
K věcnému posouzení zneužití práva soud zopakoval dvousložkový test (objektivní a subjektivní složka) a uvedl, že objektivní složka byla naplněna, protože finanční prostředky nebyly v rozporu s účelem zákona (zamezení dvojímu zdanění) nikde v řetězci zdaněny [35]. U subjektivní složky soud srovnal vysvětlení stěžovatelky s dřívější judikaturou, kde jiné subjekty obstály díky konkrétním a doloženým důvodům vzniku holdingu (např. rozsudek 10 Afs 16/2023-78) – v posuzované věci ale stěžovatelka nabídla jen obecná tvrzení o externím financování a budování image, aniž by vysvětlila roli KPI nebo personální propojení přes Ing. Lišku [41]–[45].
Soud rovněž potvrdil, že daňová výhoda vznikla i přesto, že příplatek mimo základní kapitál není účetně ziskem – rozhodující je daňový, nikoli účetní pohled [46]. Kasační stížnost proto zamítl jako nedůvodnou.
Související judikatura
2 Azs 47/2003-130, 10 Afs 16/2023-78
