Společnosti Global Army s.r.o. byla doměřena DPH za několik zdaňovacích období roku 2019. Správce daně dospěl k závěru, že společnost neprokázala přijetí reklamních a marketingových služeb od deklarovaného dodavatele Empezar s.r.o., a proto jí nevznikl nárok na odpočet DPH. Odvolání zamítlo OFŘ a neuspěla ani žaloba u městského soudu. Daňový subjekt se následně obrátil na NSS.
Rozsudek potvrzuje dlouhodobou judikaturu NSS, podle níž je správní soudnictví založeno na dispoziční zásadě. Odpovědnost za vymezení předmětu soudního přezkumu nese žalobce a soud není oprávněn přebírat roli jeho právního zástupce.
Právní otázka
Musí správní soud přezkoumávat i velmi obecně formulované žalobní námitky a dohledávat jejich obsah ve správním spise? A je správce daně povinen posuzovat věc jako daňový podvod a zkoumat dobrou víru daňového subjektu, pokud není prokázáno samotné přijetí zdanitelného plnění?
Co soud řekl
NSS potvrdil, že žalobní body musí být formulovány konkrétně. Nestačí obecná tvrzení o nesprávném hodnocení důkazů, ignorování svědeckých výpovědí nebo procesních pochybeních správce daně. Z žaloby musí být zřejmé, jaké konkrétní pochybení je správním orgánům vytýkáno a proč má být napadené rozhodnutí nezákonné. Soud není oprávněn nahrazovat aktivitu žalobce a sám vyhledávat možné vady ve správním spise.
NSS dále zdůraznil, že otázku účasti daňového subjektu na podvodu na DPH lze řešit až tehdy, pokud jsou nejprve prokázány zákonné podmínky pro vznik nároku na odpočet daně. V projednávané věci však žalobkyně neprokázala, že deklarovaná plnění skutečně přijala od deklarovaného dodavatele. Nebyl proto důvod zabývat se její dobrou vírou ani aplikovat judikaturu týkající se daňových podvodů.
Soud současně odmítl řadu námitek jako nepřípustné. Žalobkyně je totiž vznesla až v kasační stížnosti, přestože je mohla uplatnit již v žalobě. Kasační stížnost podle NSS neslouží k doplňování nebo napravování nedostatečně formulované žalobní argumentace. NSS kasační stížnost zamítl.
