Stručné shrnutí
Spor se týkal povinnosti hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění za dobu pobytu v Kostarice. Žalobce byl v zahraničí zdravotně pojištěn, avšak před odjezdem nepodal zdravotní pojišťovně písemné prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině. Soud potvrdil, že toto prohlášení nelze učinit zpětně: bez něj povinnost platit pojistné nezaniká, a zahraniční pojištění může za zákonných podmínek vést jen k nevymáhání penále.
O co šlo
Žalobce napadl evidenci jako osoby bez zdanitelných příjmů za období od 6. 6. 2025 do 23. 1. 2026 a související nedoplatek pojistného a penále 20 181 Kč. Tvrdil, že se dlouhodobě zdržoval v Kostarice, od 1. 5. 2025 tam byl zdravotně pojištěn a centrum jeho životních zájmů se nacházelo mimo ČR. Požadoval proto zpětné odhlášení z českého systému a opravu dluhu.
Žalobce namítal, že rozhodující má být skutečný pobyt a zahraniční pojištění, nikoli nesplnění oznamovací povinnosti. Pojišťovně rovněž vytýkal, že neověřila jeho kostarické pojištění. Pojišťovna naopak zdůraznila, že písemné prohlášení podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění nebylo podáno; dodatečné doložení zahraničního pojištění podle § 8 odst. 6 může odstranit pouze penále, nikoli pojistné.
Soud výklad pojišťovny převzal. Z jazykového znění § 8 odst. 4 dovodil, že povinnost platit pojistné může zaniknout nejdříve dnem následujícím po doručení písemného prohlášení, případně pozdějším dnem uvedeným v prohlášení. Zpětné odhlášení tedy zákon nepřipouští [27].
§ 8 odst. 6 tento závěr podle soudu potvrzuje: výslovně počítá s pojištěncem, který prohlášení předem neučinil, ale poskytuje mu při splnění podmínek jen výhodu nevymáhání penále [28]. Soud odmítl argument, že takové řešení nepřiměřeně upřednostňuje formalitu před faktickým pobytem v cizině. Právní úpravu považoval za jasnou a soud ji nemůže výkladem měnit proti jejímu znění [29].
Nepodání prohlášení bylo nesplněním samostatné kumulativní podmínky. Proto již nemohlo výsledek změnit ani případné prokázání nepřetržitého pobytu v Kostarice a tamního zdravotního pojištění; soud se těmito důkazy ani otázkou krátké návštěvy ČR dále nezabýval [30–31]. Žalobu zamítl.
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozhodnutí prakticky připomíná, že při dlouhodobém pobytu v cizině nestačí být zahraničně zdravotně pojištěn. Pojištěnec musí předem, resp. nejpozději pro budoucí období, doručit své české zdravotní pojišťovně písemné prohlášení podle § 8 odst. 4. Datum zániku platební povinnosti nelze nastavit před den následující po doručení prohlášení [27].
Dodatečné předložení dokladů o zahraničním pojištění může mít význam pro penále, nikoli však samo o sobě pro zrušení již vzniklého pojistného [28]. Osoba odjíždějící do ciziny by proto měla doručení prohlášení doložit a uchovat si doklady o zahraničním pojištění po celou dobu pobytu.
Vedle toho soud odlišil veřejnoprávní evidenci pojištěnce od postavení zdravotní pojišťovny v insolvenci. Uplatňuje-li pojišťovna pohledávku v insolvenčním řízení jako věřitel, správní soud jí nemůže v zásahové žalobě zakázat tento postup; obrana proti pohledávce náleží do režimu insolvenčního zákona [20].
Zajímavost / podnětná myšlenka
Jde o standardní, avšak prakticky citlivý důsledek zákonné konstrukce: zahraniční pojištění není náhradou písemného prohlášení. Rozhodující nebylo, zda žalobce skutečně pobýval v Kostarice, ale to, že nesplnil podmínku, bez níž zákon nepřipouští zánik povinnosti platit pojistné.
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.