Stručné shrnutí: Spor se týkal neuznání odpočtu DPH z plnění deklarovaných od společnosti RENE, s. r. o., která měla být fiktivní. Správce daně doměřil daň dokazováním mimo daňovou kontrolu, zejména s využitím podkladů z trestního spisu. Městský soud potvrdil, že tento postup je zásadně možný, byť správce daně žalobci před vydáním platebních výměrů neposkytl plnou možnost seznámit se s výsledky dokazování. Vada však neměla vliv na výsledek, protože žalobce ani následně nenavrhl konkrétní důkazy ani nepředložil věrohodnou alternativní verzi uskutečnění plnění.
O co šlo: Žalobce nevyhověl výzvám k podání dodatečných přiznání k DPH. Správce daně proto zahájil doměřovací řízení, vyžádal si podklady z trestního spisu, nahlédl do něj, opatřil bankovní výpisy a vlastní zjištění o dodavateli. Na jejich základě neuznal odpočty z 18 zdaňovacích období; objem šetřené fakturace včetně DPH činil téměř 9 mil. Kč. Žalobce namítal, že bez daňové kontroly bylo možné daň stanovit jen podle pomůcek a že podklady z trestního řízení, včetně závěrů založených na odposleších, nelze použít.
Soud odmítl názor, že po marné výzvě podle § 145 odst. 2 daňového řádu musí následovat buď kontrola, nebo pomůcky. Je-li možné daň zjistit dokazováním, má tento způsob před pomůckami přednost a může proběhnout i mimo daňovou kontrolu. [34–35]
Správce daně však pochybil: žalobce před vydáním platebních výměrů neseznámil s obstaranými podklady, výsledky dokazování ani jej nevyzval k vyjádření a důkazním návrhům. Výzva k podání dodatečného tvrzení tuto garanci nenahradila, protože jen odkazovala na více než pětisetstránkové usnesení o zahájení trestního stíhání a ostatní důkazy byly opatřeny až později. [36–40]
Tato procesní vada sama o sobě nezakládá nezákonnost. Daňový subjekt musí alespoň plausibilně uvést, jaké konkrétní vyjádření nebo důkazy by při řádném postupu předložil a jak by mohly změnit výsledek. Žalobce nic takového neučinil ani v odvolání, ani před soudem; brojil pouze proti použitelnosti trestních podkladů. [42–44]
Soud dále potvrdil obecnou použitelnost podkladů z trestního řízení v daňovém řízení. Daňové a trestní řízení mají odlišný účel a mohou probíhat souběžně; správce daně nerozhoduje o vině, ale o splnění podmínek odpočtu. Závěry navíc nestály jen na trestních materiálech, ale i na účetnictví, bankovních podkladech a vlastních zjištěních o dodavateli. [49–55, 61–63] Soud připustil i aktuální judikaturní vývoj k využití odposlechů: rozhodné jsou zákonnost jejich pořízení, nezbytnost a přiměřenost použití a možnost daňového subjektu se s nimi seznámit a vyjádřit se. [65–67]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Podnikatel nemůže uspět pouze poukazem na procesní pochybení správce daně. Musí včas konkretizovat, které doklady, svědky či jiné důkazy by předložil a jak prokazují reálné plnění. U významnějších dodávek je proto nutné uchovávat nejen faktury, ale i smlouvy, objednávky, předávací dokumentaci, komunikaci a doklady o skutečném využití plnění. Správci daně naopak musí i při dokazování mimo kontrolu dát subjektu před rozhodnutím reálnou možnost reagovat na výsledky dokazování.
Zajímavost / podnětná myšlenka: Soud výslovně rozlišil nezákonný postup od vady způsobilé změnit výsledek. Procesní právo na seznámení s důkazy není formalita, ale jeho porušení musí být spojeno s konkrétně tvrzenou možností účinné obhajoby.
Tvrzení soudu:
Daň lze po marné výzvě k podání dodatečného tvrzení doměřit dokazováním i bez předchozí daňové kontroly; pomůcky nastupují až tehdy, nelze-li daň dostatečně zjistit dokazováním. [34]
Při dokazování mimo daňovou kontrolu musí správce daně před rozhodnutím umožnit subjektu seznámit se s důkazy, vyjádřit se k nim a navrhnout další důkazy. [36]
Procesní pochybení vede ke zrušení rozhodnutí jen tehdy, mohlo-li se projevit v hmotných právech; dotčený subjekt musí uvést plausibilní konkrétní obranu, kterou mu vada znemožnila. [42]
Podklady z trestního řízení lze v daňovém řízení obecně použít; paralelní vedení obou řízení neporušuje presumpci neviny ani zákaz sebeobviňování. [49–55]
Omezení užití odposlechů se nevztahuje automaticky na každou listinu či skutkový závěr trestních orgánů, který z odposlechů částečně vychází. [64]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
