Stručné shrnutí
Věc se týkala mimořádného odpuštění příslušenství daně z nemovitých věcí v režimu tzv. milostivého léta. Žalobkyně tvrdila, že její nedoplatky za roky 2016 až 2020 byly rozhodnými nedoplatky. NSS kasační stížnost zamítl především proto, že žaloba neobsahovala konkrétní skutková tvrzení, z nichž by plynulo porušení § 13a zákona o dani z nemovitých věcí; tuto vadu nelze napravovat až kasační stížností.
O co šlo
Správce daně nevyhověl žádosti o odpuštění příslušenství a rozložení úhrady nedoplatků. Za rozhodný nedoplatek uznal jen část daně za rok 2020 ve výši 9 765,27 Kč. U ostatních částí byly podle správce daně náhradní dny splatnosti stanoveny až po rozhodném dni, kterým byl 30. 9. 2022. Zákon přitom vyžaduje, aby nedoplatek do tohoto dne nejen vznikl, ale také byl nebo dříve byl evidován u správce daně. [1] [2] [18]
Žalobkyně v žalobě pouze obecně tvrdila, že nedoplatky byly rozhodné, a odkázala mimo jiné na § 13a zákona o dani z nemovitých věcí. NSS potvrdil, že takový odkaz není řádným žalobním bodem. Zásada iura novit curia sice účastníku neukládá podrobně právně argumentovat, nezprošťuje jej však povinnosti popsat konkrétní skutkové okolnosti, z nichž dovozuje porušení daného ustanovení. Soud nemůže sám domýšlet skutkové i právní důvody žaloby; ani důkazní návrh podaný při jednání tuto konkretizaci nenahradí. [19] [20]
Argument, že část daně za rok 2019 měla stejné okolnosti jako uznaná část daně za rok 2020, žalobkyně uplatnila až v kasační stížnosti. NSS jej proto označil za nepřípustné dodatečné doplnění žalobní argumentace. Kasační řízení neslouží k tomu, aby žalobní námitky získaly potřebnou určitost až následně. [21] [22]
NSS současně připustil, že krajský soud chybně vymezil jádro sporu zjevně nesouvisejícím textem. Nešlo však o nepřezkoumatelnost: ze zbývajícího odůvodnění bylo jasné, že soud skutečně posuzoval podmínky milostivého léta. [16] [17]
Praktický dopad
V žalobě proti rozhodnutí o milostivém létě nestačí označit nedoplatek za rozhodný ani vyjmenovat porušená ustanovení. Je nutné pro každý sporný nedoplatek vyložit, jaké rozhodnutí jej stanovilo, kdy nastala jeho splatnost či náhradní den splatnosti a proč měl vzniknout a být evidován nejpozději 30. 9. 2022. Má-li být významný způsob stanovení daně, musí žaloba konkrétně spojit tuto okolnost s tvrzeným okamžikem vzniku nebo evidence nedoplatku. Pozdější „dotažení“ argumentace v kasační stížnosti již zpravidla neuspěje. [20] [22] [23]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodnutí nepřináší nový výklad podmínek milostivého léta. Je prakticky cenné hlavně důsledným rozlišením mezi právní kvalifikací, kterou zná soud, a skutkovým základem žalobního bodu, který musí dodat žalobce.
Tvrzení soudu
- Pro řádný žalobní bod nestačí prostý odkaz na porušené ustanovení; žalobce musí uvést konkrétní skutkové okolnosti, které s jeho porušením spojuje. [19] [20]
- Zásada iura novit curia nenahrazuje povinnost žalobce vymezit skutkový základ žalobní námitky. [20]
- Důkazní návrh nemůže nahradit chybějící tvrzení, protože soud z něj nemá domýšlet další skutkové a právní důvody nezákonnosti. [20]
- Kasační stížnost nelze použít k dodatečnému vytvoření nebo podstatnému upřesnění žalobní námitky. [22]
- Ojedinělý, zjevný omyl ve vymezení předmětu sporu nezpůsobuje nepřezkoumatelnost, je-li zbytek odůvodnění srozumitelný a věcně zaměřený na projednávanou věc. [17]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála