Společnosti FAST CZ s.r.o. byla doměřena DPH a penále za několik zdaňovacích období let 2017 a 2018. Odvolací finanční ředitelství její odvolání zamítlo a společnost následně podala správní žalobu. Městský soud v Praze žalobu věcně projednal a zamítl. V řízení o kasační stížnosti však Nejvyšší správní soud zjistil, že žaloba byla podána opožděně, a proto neměla být vůbec věcně projednána.
Z rozsudku plyne, že včasné podání správní žaloby je základní a nepominutelnou podmínkou soudního přezkumu. Pokud je žaloba podána po zákonné lhůtě, soud ji musí odmítnout a nemůže se zabývat její věcnou správností. Nejvyšší správní soud současně potvrdil, že k opožděnosti žaloby musí soud přihlížet z úřední povinnosti, i když ji žádný z účastníků nenamítne.
Právní otázka
Právní otázkou bylo, zda byla žaloba podána včas a zda může správní soud věcně rozhodnout o žalobě, která byla podána po uplynutí lhůty stanovené soudním řádem správním.
Co soud řekl
Nejvyšší správní soud uvedl, že rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství bylo zástupci daňového subjektu doručeno fikcí dne 15. prosince 2023. Dvouměsíční lhůta pro podání žaloby proto uplynula dne 15. února 2024. Žaloba byla soudu doručena až 18. února 2024, tedy opožděně. Na tomto závěru nemohla nic změnit skutečnost, že zásilka byla později vložena do poštovní schránky adresáta, protože pro běh lhůty byl rozhodný okamžik doručení fikcí.
Soud zdůraznil, že včasnost žaloby představuje jednu ze základních podmínek řízení. Pokud soud přehlédne opožděnost žaloby a rozhodne ve věci samé, jedná se o zmatečnost řízení spočívající v nedostatku podmínky řízení. K takové vadě musí Nejvyšší správní soud přihlédnout i bez námitky účastníků.
Nejvyšší správní soud proto zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a současně žalobu odmítl jako opožděně podanou. Věcnými námitkami týkajícími se doměření DPH se již nezabýval, protože při nesplnění podmínky včasnosti žaloby není soud oprávněn přezkoumávat správnost napadeného správního rozhodnutí.
