Stručné shrnutí: Spor se týkal převodní ceny za kontinuální zajišťování polských horníků spojenou polskou společností PUTiH. Odvolací finanční ředitelství posoudilo službu jako běžné zprostředkování zaměstnání, použilo metodu TNMM a doměřilo daň. Krajský soud tento postup odmítl: při určení ceny obvyklé nebylo možné pominout skutečný ekonomický přínos dodavatele, který pro žalobce dlouhodobě zajišťoval prakticky veškeré klíčové pracovníky. [34–39]
O co šlo: Žalobce uplatnil za rok 2014 náklady na služby PUTiH v celkové výši přes 134 mil. Kč. Po předchozím zrušujícím rozsudku NSS správce daně nově zkoumal, zda cena za zprostředkování horníků mezi spojenými osobami odpovídá ceně obvyklé podle § 23 odst. 7 ZDP. Žalovaný považoval PUTiH za méně komplexní, běžnou personální agenturu, testoval ji metodou transakčního čistého rozpětí (TNMM), vybral 34 srovnatelných společností a doměřil rozdíl 52,18 mil. Kč. [21–25]
Soud zdůraznil, že byl žalovaný vázán závěrem NSS o ekonomické podstatě vztahu: PUTiH průběžně zajišťovala 99 % pracovníků nezbytných pro zakázky žalobce, takže žalobce na ni outsourcoval plánování a nábor podstatné části lidských zdrojů. Cenový mechanismus proto nelze zpochybnit jen tím, že jednotlivé zprostředkování pracovníka může působit jako jednorázová služba. [15, 35]
Žalovaný tedy nemohl bez dalšího kvalifikovat PUTiH jako standardní agenturu práce a porovnat její rentabilitu s běžnými zprostředkovateli. Pro volbu metody i srovnatelných subjektů je podstatný nejen formální druh služby, ale její rozsah, účel a ekonomický přínos pro odběratele. TNMM proto na takto nedostatečně vymezeném srovnávacím základu neobstála. [36–37]
Vadou bylo i odmítnutí důkazního návrhu na zjištění nákladů a rentability dalších dodavatelů OKD, kteří obdobně zaměstnávali zahraniční pracovníky. Jejich činnost byla podle soudu právě s ohledem na specifický model spolupráce potenciálně relevantní; teprve po provedení důkazů bylo možné spolehlivě zvolit přiléhavou metodu ceny obvyklé. [38–39]
Naopak soud potvrdil, že cestovní výdaje, bonusy a skupinové životní pojištění označené jako świadczenia nepředstavovaly náklady PUTiH na zprostředkování, nýbrž náklady žalobce jako zaměstnavatele. Do nákladové báze PUTiH pro výpočet její ziskovosti proto nevstupovaly. Jedna kontrola z roku 2001 nezaložila ani ustálenou správní praxi chráněnou legitimním očekáváním. [40–42]
Praktický dopad: U převodních cen nestačí zařadit službu podle jejího formálního označení ve smlouvě či registraci dodavatele. Daňový subjekt by měl doložit, jaké funkce dodavatel skutečně plní, jaká rizika nese, v čem spočívá jeho přínos pro podnikání a proč zvolený cenový model odpovídá tomuto přínosu. Správce daně musí obdobně přesvědčivě vysvětlit, proč jsou vybrané srovnávací subjekty a použitá metoda skutečně srovnatelné.
Zajímavost: Rozhodnutí názorně odlišuje běžné zprostředkování jednotlivých pracovníků od dlouhodobého zajišťování zásadní pracovní kapacity. Právě tento rozdíl může rozhodnout o použitelnosti celé metody převodních cen.
Tvrzení soudu:
• Referenční cena mezi spojenými osobami musí simulovat cenu nezávislých osob za skutečně srovnatelných podmínek; výběr metody ani srovnatelných subjektů nesmí být svévolný. [36]
• Srovnatelnost služby se neposuzuje jen podle jejího názvu nebo formálního typu, ale i podle rozsahu, účelu a ekonomického přínosu plnění. [35, 37]
• Důkazní návrh nelze odmítnout jen proto, že navržené subjekty formálně nevykonávají tutéž činnost; rozhodné jsou jejich relevantní ekonomické znaky. [38–39]
• Procesní vada odůvodňuje zrušení správního rozhodnutí jen tehdy, mohla-li ovlivnit jeho zákonnost; neúplné poučení o lhůtě takovou vadou nebylo, pokud daňový subjekt na výzvu řádně reagoval. [33]
• Výsledek jediné historické daňové kontroly sám o sobě nevytváří ustálenou správní praxi ani legitimní očekávání stejného daňového posouzení v dalších obdobích. [41–42]
Protože po podání žaloby uplynula maximální desetiletá lhůta pro stanovení daně, soud vedle odvolacího rozhodnutí zrušil i dodatečný platební výměr; vrácení věci správci daně by bylo formalistické. [45–50]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
