Stručné shrnutí
Nejvyšší správní soud potvrdil zamítnutí žádosti o prominutí penále z doměřené DPH. Závadnost jednání, které vedlo k doměření daně, může sama o sobě odůvodnit neprominutí penále; správce daně pak nemusí hodnotit další okolnosti uváděné daňovým subjektem. To platí i tehdy, byla-li účast na daňovém podvodu posouzena jen jako nedbalostní. [29–33]
O co šlo
Společnosti bylo po daňové kontrole doměřeno přes 4 mil. Kč na DPH a uloženo penále 806 400 Kč, protože se podle finanční správy účastnila podvodu na DPH. V následné žádosti podle § 259a daňového řádu požadovala prominutí penále a poukazovala zejména na součinnost při kontrole, bezproblémovou daňovou minulost a na to, že její účast na podvodu byla nanejvýš nedbalostní. [1–2, 5]
Správce daně žádost zamítl s tím, že povaha a závažnost tzv. zdrojového jednání – tedy jednání, které bylo podkladem pro doměření a penále – prominutí vylučují. Další okolnosti proto již neposuzoval. Daňový subjekt namítal, že takový postup z účasti na podvodu fakticky činí automatickou překážku prominutí a že správce daně neprovedl potřebné individuální posouzení. [15, 17]
NSS tento postup potvrdil. Navázal na závěry rozšířeného senátu, podle nichž mohou okolnosti zdrojového jednání představovat jediný důvod pro odepření prominutí penále. Pokud správce daně v mezích správního uvážení řádně vyhodnotí toto jednání jako natolik závadné, nemusí již zkoumat součinnost, předchozí daňovou historii ani jiné okolnosti, které by jinak mohly svědčit ve prospěch žadatele. [18–19, 29–30]
Soud současně zdůraznil, že nejde o paušální pravidlo pro každou účast na daňovém podvodu. Správce daně zde vycházel z konkrétních okolností, včetně milionových částek a nestandardních znaků obchodů. Nepřesná formulace o „vědomém zapojení“ sice byla vadou rozhodnutí, avšak z jeho celku bylo patrné, že finanční správa vycházela z nedbalostní účasti a závěr dostatečně odůvodnila. [20, 31–32]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozhodnutí potvrzuje omezený prostor pro soudní zásah do správního uvážení při promíjení penále. Prominutí není nárokem ani odměnou za procesní součinnost. I bezproblémová minulost či korektní průběh kontroly nemusí mít význam, jestliže správce daně přesvědčivě označí zdrojové jednání za natolik závažné, že prominutí by bylo nepřiměřené. [23–24, 33]
Pro žadatele je proto zásadní napadat přímo hodnocení povahy, intenzity a konkrétních okolností zdrojového jednání. Pouhý poukaz na splnění ostatních podmínek prominutí zpravidla neobstojí. Současně nelze zaměňovat nesouhlas s právním posouzením za nepřezkoumatelnost rozhodnutí. [19, 27]
Zajímavost / podnětná myšlenka
NSS výslovně potvrdil, že pro neprominutí penále není rozhodující hranice mezi vědomou a nevědomou účastí na podvodu. Správce daně nemusí při rozhodování o prominutí uplatnit přísnější standard než při samotném doměření daně a stanovení penále. [31]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
