Stručné shrnutí
Společnost neprokázala rozsah části nákladů na externí pracovníky při výrobě tvárnic; správce daně proto mohl její důkazní břemeno považovat za neunesené. U stavebních prací dodavatele K. však správce daně pochybil: svědek označil konkrétní spolupracovníky, kteří mohli objasnit rozhodné okolnosti, a správce daně je bez dalšího nevyslechl. NSS současně zdůraznil, že u nepřímých nákladů nelze požadovat přiřazení každého výdaje ke konkrétnímu výnosu. [34], [36], [40]
O co šlo
Finanční úřad doměřil společnosti daň z příjmů právnických osob za roky 2017 a 2018, protože neuznal náklady fakturované několika externími dodavateli. Pochybnosti se týkaly zejména stavebních prací dodavatele K. a prací společností BAUKRA, TROPEL a I.V.P. při výrobě, balení a manipulaci s tvárnicemi. [1], [2]
U dodavatele K. správce daně vycházel mimo jiné z hodin vykázaných nad 24 hodin za den, neurčitých úkolových listů a rozporů ve svědecké výpovědi. Dodavatel ale při výslechu uvedl jména svých dlouhodobých spolupracovníků – OSVČ – a jejich profesní zaměření. NSS uzavřel, že tím vyšla najevo informace o potenciálně relevantních důkazech. Správce daně měl spolupracovníky vyslechnout, popřípadě přezkoumatelně vysvětlit, proč to není možné nebo potřebné; nemohl věc uzavřít jen s odkazem na to, že jejich výslech nenavrhla daňová společnost. [31]–[35], [44]
NSS neopustil pravidlo, že daňový subjekt nese důkazní břemeno ke svým tvrzením a správce daně za něj nemá důkazy vyhledávat. Povinnost správce daně podle § 92 odst. 2 daňového řádu však nastupuje, jakmile se mu ze spisu nebo v řízení dostane informace o skutečnosti, která může ovlivnit správné stanovení daně. [25]–[27], [31]
Naopak u nákladů na externí pracovníky při výrobě tvárnic NSS potvrdil neunesení důkazního břemene. Společnost nevysvětlila, proč při srovnatelném objemu výroby v některých měsících několikanásobně rostly náklady na externí sílu. Svědci potvrdili přítomnost externistů, nikoli fakturovaný rozsah prací; ani evidence pracovníků rozdíly neobjasnila. [39]–[41]
Chybný byl rovněž požadavek, aby společnost u nepřímých nákladů přiřazovala deklarované zednické práce ke konkrétním výnosům. Rozhodné je zejména skutečné provedení prací, jejich vztah k majetku používanému pro zdanitelnou činnost a věcná i časová souvislost nákladu se zdaňovacím obdobím. [36]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Daňový subjekt má i nadále průběžně evidovat, kdo, kdy a v jakém rozsahu externí práce provedl, zejména pokud je odměna závislá na objemu výroby. Faktury, obecné soupisy a pouhá přítomnost pracovníků na pracovišti nemusí při konkrétních pochybnostech stačit. [40], [41]
V daňové kontrole je však vhodné upozornit na každou osobu či listinu, která může sporné plnění objasnit. Jestliže jsou tyto důkazy již identifikovány ve spise, správce daně se jimi musí aktivně zabývat i bez formálního důkazního návrhu. U nepřímých nákladů je třeba prokazovat jejich účelovou, věcnou a časovou souvislost, nikoli uměle vytvářet vazbu na jednotlivé tržby. [34], [36]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodnutí přesně vymezuje hranici mezi důkazním břemenem daňového subjektu a vyhledávací povinností správce daně: správce daně nemá pátrat naslepo, nesmí však ignorovat konkrétní důkazní stopu, která se již objevila v daňovém spise. [31]–[35]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
