Stručné shrnutí
Sporem bylo, kam promítnout změnu kráceného odpočtu DPH, pokud plátce dodatečně opraví uskutečněná plnění za již ročně vypořádaný rok. Krajský soud potvrdil, že nový vypořádací koeficient se sice vypočte z údajů za celý rok, jeho dopad se však promítne do každého konkrétně opravovaného zdaňovacího období, nikoli souhrnně do posledního měsíce roku. Žaloba byla zamítnuta.
O co šlo
Společnost dodatečně přiznala za duben až prosinec 2021 plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet, která původně nesprávně považovala za plnění nepodléhající dani. V dodatečných přiznáních ponechala původní zálohový koeficient 92 % a nové roční vypořádání kráceného odpočtu zahrnula až do dodatečného přiznání za prosinec 2021. Správce daně naproti tomu přepočetl odpočet novým vypořádacím koeficientem v každém opravovaném měsíci. Celková roční DPH vyšla stejně, avšak při postupu správce daně vznikalo příslušenství daně dříve. [3–5, 29]
Žalobkyně dovozovala z § 76 odst. 7 ZDPH, že vypořádání má vždy roční povahu a má se provést v posledním zdaňovacím období. Soud tento přístup odmítl: odstavec 7 upravuje prvotní řádné vypořádání dosud nevypořádaného („aktuálního“) roku, kdežto § 76 odst. 9 ZDPH je zvláštním režimem pro následné opravy již vypořádaného roku. [32, 34–35]
Podle soudu § 76 odst. 9 spojuje přepočet přímo s opravou konkrétního zdaňovacího období. Zákon zde nepředvídá nové souhrnné roční vypořádání v posledním měsíci; takový výklad by zvláštní úpravu prakticky zbavil samostatného obsahu. Historický vývoj navíc ukazuje, že dřívější úprava výslovně vyměřovala opravu k opravovanému období a pozdější novela tento princip podle důvodové zprávy věcně měnit neměla. [33, 36–38]
Soud zdůraznil, že správnost stanovení DPH se posuzuje po jednotlivých zdaňovacích obdobích. Stejný roční výsledek proto neodůvodňuje přesun dopadu oprav do prosince. Úrok z prodlení je zákonným následkem správného stanovení daně za příslušná období, nikoli kritériem pro volbu výkladu. [40, 42–43]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Plátce, který po ročním vypořádání opravuje uskutečněná plnění ovlivňující koeficient, nemá pouze opravit poslední zdaňovací období roku. Musí přepočítat krácený odpočet novým ročním koeficientem a tento přepočet rozdělit do jednotlivých období, jichž se opravy týkají. To může ovlivnit datum splatnosti doměřené daně a navazující úrok z prodlení. Při přípravě dodatečných přiznání je proto nutné vyhodnotit dopad opravy na každé dotčené období, i když součet DPH za rok zůstane stejný.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodující není jen roční povaha vypořádacího koeficientu, ale také okamžik a období, do něhož se promítne jeho změna. Roční koeficient tak neznamená, že lze všechny následné korekce soustředit do prosince.
Tvrzení soudu
§ 76 odst. 9 ZDPH je zvláštní úpravou následné opravy již vypořádaného roku; § 76 odst. 7 upravuje pouze prvotní roční vypořádání. [35, 48]
Nový vypořádací koeficient se při opravě počítá z údajů za celé vypořádávané období, avšak změna odpočtu se promítá k jednotlivým opravovaným obdobím. [36, 41, 48]
Shodná celková roční daňová povinnost nelegalizuje nesprávné rozvržení daně mezi jednotlivá zdaňovací období. [42]
Zásada in dubio pro libertate se nepoužije jen proto, že daňový subjekt nabídne odlišný výklad; nutné jsou alespoň dva rovnocenně obhajitelné výklady podpořené relevantními interpretačními metodami. [46–47]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
