Stručné shrnutí
Spor se týkal odepření odpočtu DPH z lesnických prací, které žalobkyně přijala od tří dodavatelů. Správce daně dovodil, že šlo o plnění zasažená podvodem na DPH a že žalobkyně o riziku měla vědět, ale nepřijala přiměřená opatření. Soud tento závěr potvrdil u osmi z devíti plnění; u plnění od společnosti forphone za červen 2018 však zrušil rozhodnutí, protože daňové orgány nevysvětlily samotný mechanismus podvodu.
O co šlo
Žalobkyně uplatnila odpočet DPH z devíti plnění za manuální pěstební a těžební práce. Daňové orgány vycházely z toho, že její přímí dodavatelé DMYTREX, ENDROGAME a forphone neměli zaměstnance a že v navazujících řetězcích docházelo k neodvádění daně, nekontaktnosti společností, výběrům hotovosti a dalším nestandardním operacím. Odpočet proto odepřely s poukazem na účast žalobkyně na podvodu na DPH. [29–31, 47–51]
Soud připomněl tříkrokový test: správce daně musí prokázat existenci podvodu, objektivní okolnosti svědčící o tom, že plátce o něm věděl nebo měl a mohl vědět, a následně posoudit opatření přijatá plátcem. Pouhé neodvedení DPH či selhání dodavatele podvod samo o sobě neprokazuje. [40–45, 69–71]
U většiny řetězců soud podvod potvrdil. Rozhodující byl souhrn okolností: vícečlánkový přeprodej jednoduché manuální práce, absence zaměstnanců u přímých dodavatelů, neobvyklé hotovostní operace, neplnění daňových povinností, nekontaktnost a nezveřejňování účetních závěrek. Jednotlivé indicie nemusí obstát samostatně; význam má jejich kumulace. [47, 58, 60–65]
Soud však korigoval dílčí skutkovou úvahu správce daně: z kontrolních hlášení a absence zaměstnanců nelze bez dalšího prokázat, kdo manuální práce skutečně provedl. Tato vada ovšem u ostatních řetězců nevyvrátila jejich podvodný charakter. [55–56]
Rozhodnutí neobstálo pouze u červnového plnění roku 2018 v řetězci forphone – žalobkyně. Daňové orgány zde neoznačily další nestandardnosti ani nevysvětlily ekonomický smysl zapojení dodavatele; opřely se nepřípustně zkratkovitě o podvodnost jiných transakcí s týmž dodavatelem. Každý řetězec je přitom nutné posoudit samostatně. [66–68]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozsudek potvrzuje, že základní kontrola registrace k DPH, živnostenského oprávnění, zveřejněného účtu a statusu spolehlivého plátce nemusí při zjevných rizicích stačit. Žalobkyně navíc obdržela adresné upozornění na rizika v sektoru poskytování pracovní síly, ale neprokázala, jak dodavatele vybrala, s kým jednala ani jak spolupráci prověřila. [73, 76, 78]
Podnikatelé by proto měli zejména u významných zakázek uchovávat podklady k výběru dodavatele, objednávkám, kontaktním osobám, kapacitě dodavatele a skutečnému provedení prací. Při kumulaci rizik je namístě prověřit partnera důkladněji a reálně zvážit zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH. Jeho nevyužití nelze vytýkat automaticky, avšak v tomto kontextu podpořilo závěr o nedostatečné obezřetnosti. [77–79]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Správce daně nemusí přesně odhalit všechny články ani konkrétního organizátora podvodu. Nemůže však z „rizikovosti“ dodavatele učinit univerzální důvod pro odepření odpočtu: u každého konkrétního plnění musí srozumitelně popsat podvodný mechanismus a jeho nestandardní okolnosti. [44–45, 66–68]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
