Stručné shrnutí: Společnost zaúčtovala do roku 2015 jako dohadné položky pasivní náklady na vzdělávání a ubytování studentů, které byly podle zjištění správce daně poskytnuty až v roce 2016. Krajský soud potvrdil, že dohadná položka nemůže přenést do dřívějšího období náklad na budoucí plnění. Samotné sjednání služby a celkové ceny proto nestačí; rozhoduje věcná a časová souvislost nákladu s příslušným obdobím.
O co šlo: Žalobkyně zajišťovala dvousemestrální studijní program a ubytování studentů z Jihoafrické republiky. Do základu daně za rok 2015 zahrnula vedle nesporné faktury 700 000 Kč také dohadné položky 665 000 Kč za vzdělávání a 1 034 000 Kč za ubytování. Správce daně je vyloučil z roku 2015 a přiřadil je spolu se souvisejícími výnosy do roku 2016. Žalobkyně namítala, že služby byly objednány, jejich rozsah i cena byly známy již v roce 2015 a chybělo jen vyúčtování. [13–15]
Soud tuto argumentaci odmítl. Dohadná položka pasivní slouží pro dluh věcně náležející do uzavíraného období, jehož přesná výše není ke konci rozvahového dne známa; neslouží k zachycení nákladů za očekávané budoucí plnění. Smlouva o celkové ceně proto sama nezakládá náklad v plné výši už při jejím uzavření. [23–24]
Vzdělávací kurz probíhal 15 týdnů v roce 2015, ale 27 týdnů v roce 2016 a skončil až 3. 7. 2016. Faktury odpovídající částce 665 000 Kč uváděly uskutečnění plnění v roce 2016; žalobkyně nepředložila důkaz, že by náklad věcně a časově patřil do roku 2015. [25–27] Ubytování bylo fakturováno za období od 1. 1. do 30. 6. 2016 a proměnlivý počet apartmánů i opakované objednávky ukazovaly, že závazky vznikaly podle aktuální potřeby až v roce 2016. Není podstatné, že žalobkyně svému odběrateli vyúčtovala ubytování již v roce 2015. [29–30]
Soud rovněž nepřijal námitku, že správce daně musel vyčkat právní moci rozhodnutí za rok 2015, než doměří daň za rok 2016. Zákon takovou povinnost nestanoví; případnou pozdější změnu závěrů lze napravit procesními prostředky. Samostatná daňová kontrola za rok 2016 nebyla nutná, neboť po marné výzvě k podání dodatečného tvrzení mohl správce daně doměřit daň z moci úřední. [31–34]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Účetní jednotky by měly při uzávěrce rozlišit nevyfakturované již přijaté plnění od plnění, které teprve nastane. Dohadnou položku nelze opřít jen o smlouvu, objednávku či známou cenu. Je vhodné uchovat podklady k rozsahu skutečně poskytnutých služeb do konce roku; faktury a jejich data mohou být pro časové přiřazení rozhodující.
Zajímavost / podnětná myšlenka: Věcná a časová souvislost se posuzuje samostatně na straně nákladů. Dřívější vyúčtování výnosu odběrateli samo o sobě neodůvodní dřívější uplatnění nákladu dodavatele.
Tvrzení soudu:
Dohadná položka pasivní může zachytit jen již existující závazek za plnění věcně náležející do uzavíraného období, nikoli očekávané budoucí náklady. [23–24]
Smluvní závazek uhradit celkovou cenu není bez dalšího důkazem, že celý náklad vznikl v roce uzavření smlouvy. [23–24]
Je-li část kurzu prokazatelně poskytována v následujícím roce, nelze její náklad bez dalšího soustředit do předchozího roku. [25–27]
Skutečnost, že odběrateli byly náklady vyúčtovány dříve, neurčuje období vzniku nákladů na straně účetní jednotky. [30]
Správce daně nemusí čekat na právní moc rozhodnutí za jedno období, aby mohl rozhodnout o navazujícím období; případné rozpory řeší opravné prostředky. [32–33]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
