29 Af 49/2024 - 50 – Úrok z daně uhrazené bývalým jednatelem

Spisová značka: 29 Af 49/2024 - 50
Soud: Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí: 30. 7. 2026
Kategorie: Daně - ostatní
Stáhnout PDF

Stručné shrnutí: Krajský soud řešil, zda se úrok z nesprávně stanovené daně podle § 254 daňového řádu počítá i z daně, kterou za daňový subjekt dobrovolně uhradila třetí osoba – jeho bývalý jednatel. Finanční úřad platbu z úročení vyloučil, protože souvisela s trestním řízením a podle jeho názoru žalobci neomezila dispozici s vlastními penězi. Soud tento postup odmítl: platba třetí osoby se pro správu daní zásadně posuzuje jako platba daňového subjektu a motivace plátce trestním řízením není zákonnou výlukou z úroku. Rozhodnutí bylo zrušeno; podle uvedeného údaje byla podána kasační stížnost.

O co šlo: Společnosti byl doměřen odvod daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2014. Jeho podstatnou část, 2 448 574 Kč, v roce 2020 dobrovolně zaplatil bývalý jednatel. Správce daně platbu použil na úhradu doměřené daně a penále. Po následném zrušení doměrku správce daně vrátil přeplatek, ale z této částky nepřiznal úrok podle § 254 daňového řádu. Dovozoval, že peníze neodešly z účtu společnosti a že úhrada sledovala příznivější výsledek trestního řízení. Žalobce naproti tomu tvrdil, že mu vůči jednateli vznikl závazek, tedy majetková zátěž [body 27–34].

Soud zdůraznil, že správce daně musí přijmout i platbu od jiné osoby a nakládat s ní stejně jako s platbou daňového subjektu; plátci ji navíc nelze vrátit. Právní důsledky se proto vážou k subjektu, za nějž bylo plněno [body 42–43]. Výluky z úroku podle § 254 odst. 3 daňového řádu jsou taxativní. Motivace platby snahou ovlivnit trestní řízení mezi nimi není a nemůže sama vytvořit další důvod pro odepření úroku [body 35, 46–48].

Kompenzační povaha úroku sice dovoluje zkoumat, zda daňovému subjektu skutečně vznikla majetková újma. Finanční úřad však nemohl její neexistenci bez dalšího presumovat jen z toho, že platbu provedl bývalý jednatel. Měl věcně vypořádat tvrzení o závazku společnosti vůči tomuto jednateli i předložené účetní podklady; soukromoprávní povaha závazku nevylučuje majetkovou zátěž [body 44–45]. V dalším řízení musí správce daně zahrnout spornou úhradu do základu pro výpočet úroku [bod 55].

Soud současně nepřijal názor, že prvotní zaevidování úroku na osobním daňovém účtu založilo překážku věci pravomocně rozhodnuté. Evidence a vyrozumění o úroku nejsou rozhodnutím; chybný předpis lze korigovat. Důvody korekce však musí být nejpozději v rozhodnutí o námitce srozumitelně vysvětleny [body 51–53].

Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Daňový subjekt nemá být bez úroku automaticky jen proto, že doměřenou daň zaplatila jiná osoba. Má-li taková úhrada ekonomicky dopadnout na jeho majetkovou sféru, je vhodné uchovat zejména dohodu či jiné podklady k poskytnutí peněz, účetní doklady a evidenci vzniklého závazku. Správce daně musí vedle formální osoby plátce posoudit konkrétní majetkové důsledky a nemůže nahrazovat zákonné podmínky úvahou o účelu trestního řízení.

Zajímavost / podnětná myšlenka: Rozhodnutí rozlišuje mezi otázkou, zda platba třetí osoby může založit nárok na úrok, a otázkou, od kdy a v jaké výši úrok náleží. Souvislost úhrady s trestním řízením může být významná pro dobu úročení, nikoli sama o sobě pro úplné popření nároku [bod 47].

Tvrzení soudu:
Platba daně třetí osobou se při správě daní zásadně považuje za platbu daňového subjektu, za nějž bylo plněno [body 42–43].
Taxativní výčet výluk z úroku podle § 254 odst. 3 daňového řádu nelze rozšiřovat správní úvahou [body 35, 46].
Úhrada z prostředků třetí osoby nevylučuje majetkovou újmu daňového subjektu, jestliže mu v důsledku úhrady mohl vzniknout závazek vůči plátci [body 44–45].
Motivace platby snahou dosáhnout příznivého výsledku trestního řízení není samostatným zákonným důvodem pro nepřiznání úroku [body 46–48].
Zápis úroku na osobním daňovém účtu není rozhodnutím a nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté [bod 52].
Korekce evidovaného úroku je možná, avšak její důvody a podklady musí být přezkoumatelně objasněny [bod 51].

Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a  zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace