Pokud žaloba směřuje proti dvěma správním aktům, soud musí o každém rozhodnout zvlášť a srozumitelně – jinak je rozhodnutí nepřezkoumatelné.
Státní zaměstnanec napadl žalobou jednak vyřízení stížnosti proti písemnému napomenutí, jednak samotné napomenutí. Městský soud žalobu odmítl jako nepřípustnou, ale fakticky se vypořádal jen s jedním z těchto aktů a druhý „zmizel“.
Právní otázka
Může soud odmítnout žalobu jedním výrokem, aniž jasně vymezí, jak naložil s každým z více napadených správních aktů?
Co soud řekl
NSS rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost:
- Soud musí jasně určit, o jakých návrzích rozhoduje a jak (odst. [10], [11]).
- Pokud žaloba směřuje proti více aktům, nelze je „slít“ bez výslovného vypořádání (odst. [11], [12]).
- Městský soud neřešil samostatně žalobu proti napomenutí a ani nevyjasnil procesní postavení druhého žalovaného (odst. [11]).
- Odůvodnění bylo navíc nedostatečné – chyběla analýza povahy jak vyřízení stížnosti, tak napomenutí (odst. [13], [14]).
- Jde o kombinaci nesrozumitelnosti a nedostatku důvodů, tedy závažnou nepřezkoumatelnost (odst. [15]).
Rozsudek připomíná základní procesní standard: soud musí přesně vymezit předmět řízení a reagovat na všechny návrhy. Jinak jeho rozhodnutí vůbec neobstojí, bez ohledu na věcnou správnost.
Při více napadených aktech musí být výrok i odůvodnění strukturované a oddělené.
- Opomenutí části žaloby = automatické riziko zrušení rozhodnutí.
- Pro advokáty: vyplatí se jasně strukturovat petit (samostatné návrhy).
- Pro soudy: nestačí „odmítnout žalobu jako celek“, pokud má více objektů.
NSS ani neřešil meritum (např. zda je napomenutí přezkoumatelné), protože procesní vady byly natolik zásadní, že „zablokovaly“ jakoukoli věcnou úvahu.
Když soud „zapomene“ na část žaloby
NSS: Nevypořádaná část žaloby = nepřezkoumatelné rozhodnutí
Soud musí rozhodnout o každém žalobním návrhu. Opomenutí části žaloby vede ke zrušení pro nepřezkoumatelnost.