Stručné shrnutí
Městský soud zrušil ručitelskou výzvu, jíž měl bývalý jednatel uhradit přes 20 mil. Kč na DPH společnosti. Správce daně zaměnil daňový nedoplatek společnosti se škodou, kterou měl jednatel způsobit společnosti porušením péče řádného hospodáře. Samotné zatajení daňové povinnosti a následné doměření daně však takovou škodu bez dalšího nepředstavují. [body 41 až 46]
O co šlo
Jednatel byl pravomocně odsouzen za úmyslné zkrácení DPH společnosti I. S. a v adhezním řízení mu byla spolu s manželkou uložena povinnost nahradit státu 20 368 950 Kč. Finanční správa mu následně vydala ručitelskou výzvu podle § 171 daňového řádu ve spojení s § 159 odst. 3 občanského zákoníku, tentokrát z titulu ručení člena voleného orgánu za dluh společnosti. Za škodu společnosti označila přímo doměřenou DPH. [body 22 až 24, 40]
Soud připustil, že trestní rozsudek s adhezním výrokem sám o sobě ručitelské výzvě nebrání. Oba tituly by mohly obstát vedle sebe, pokud by vycházely z odlišných nároků, skutkových a právních základů a nemohly vést k duplicitnímu plnění. [body 35 až 37]
Podmínkou zákonného ručení jednatele je mimo jiné konkrétní škoda způsobená právnické osobě, příčinná souvislost s porušením povinnosti při výkonu funkce a její nenahrazení jednatelem. Daňový závazek vzniká společnosti přímo ze zákona uskutečněním zdanitelného plnění; doměřená daň proto není bez dalšího majetkovou újmou společnosti. Nelze zaměňovat škodu státu způsobenou neuhrazením daně se škodou společnosti. [body 38 až 43]
Správní orgány nezjistily ani neprokázaly jiný majetkový následek na straně společnosti, například odčerpání jejích prostředků, který by vysvětloval její neschopnost daň zaplatit. Samostatnou škodou by případně mohlo být řádně vyčíslené příslušenství daně vzniklé v příčinné souvislosti s jednáním jednatele; výzva však mířila pouze na doměřenou DPH. Základní předpoklad ručení proto chyběl. [body 44 až 46]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Správce daně nemůže založit ručení jednatele jen na trestním odsouzení, zatajení daně a existenci daňového nedoplatku. Musí samostatně vymezit, jakou majetkovou škodu utrpěla společnost, prokázat její vznik a příčinnou souvislost s porušením povinností jednatele. [body 41 až 46]
Pro jednatele a jejich poradce je podstatné důsledně rozlišovat daňový dluh společnosti, škodu státu a škodu společnosti. Při obraně proti ručitelské výzvě je namístě požadovat přesné vymezení škody společnosti; na toto vymezení navazuje i posouzení jejího případného promlčení. [bod 48]
Soud současně potvrdil, že souběh trestní a občanskoprávní odpovědnosti je obecně možný. Obrana nemůže stát jen na tom, že úmyslné trestné jednání „spotřebovalo“ případnou občanskoprávní odpovědnost. [bod 47]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodující není, zda jednatel způsobil škodu státu zkrácením daně, ale zda svým jednáním způsobil odlišnou a konkrétní škodu samotné společnosti. Právě toto rozlišení může rozhodnout o existenci ručení za její daňový dluh.
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
