NSS potvrdil, že dvojnásobný úrok za neoprávněnou daňovou exekuci náleží jen do okamžiku vymožení (resp. skončení exekučního úkonu), nikoli až do faktického vrácení peněz, i když je správce daně dál drží.
Společnosti GZ Metal s.r.o. byla v rámci daňových exekucí „vymožena“ částka 20 mil. Kč prostřednictvím bankovní záruky. Po zrušení dodatečných platebních výměrů vznikl nárok na úrok podle § 254 daňového řádu. Spor se vedl o to, do kdy má být tento úrok počítán – zda jen do zastavení exekuce (resp. její části), nebo až do faktického vrácení peněz o několik let později.
Právní otázka
Jak vymezit „dobu neoprávněně vedeného exekučního řízení“ podle § 254 odst. 2 daňového řádu (ve znění do 31. 12. 2020):
- končí úrok dnem vymožení / ukončení exekučního zásahu, nebo
- trvá až do faktického vrácení neoprávněně získané částky?
Co soud řekl
- Exekuce ke konkrétní vymožené částce končí jejím vymožením, nikoli až pozdějším administrativním vypořádáním či zastavením dalších exekucí (§ 19).
- Dvojnásobný úrok podle § 254 odst. 2 je vázán na dobu trvání exekuce, ne na dobu držení peněz státem po jejím skončení (§ 19, § 20).
- Pokud správce daně peníze drží i po skončení exekuce, vzniká už jen nárok na „běžný“ úrok podle § 254 odst. 1 (§ 19).
- NSS se opřel o konstantní judikaturu, že rozhodující je moment vymožení konkrétní částky, nikoli celkové ukončení všech exekučních řízení (§ 19).
Rozhodnutí precizuje hranici mezi:
- sankčním úrokem (dvojnásobek) za nezákonnou exekuci, a
- kompenzačním úrokem za pozdější držení peněz státem.
Potvrzuje restriktivní výklad § 254 odst. 2 – stát neplatí „exekuční sankci“ za celé období, kdy peníze fakticky zadržuje.
- Daňové subjekty nemohou požadovat dvojnásobný úrok až do reálného vrácení peněz, pokud exekuce mezitím skončila.
- Po skončení exekuce je nutné nároky rozdělit:
- exekuční fáze → § 254 odst. 2 (vyšší úrok),
- postexekuční držení → § 254 odst. 1 (nižší úrok).
- V praxi to výrazně snižuje výši kompenzací v dlouho trvajících sporech.
Soud výslovně odděluje „právní trvání exekuce“ a „faktické držení peněz“. Tím potvrzuje, že daňové odškodnění není navázáno na reálnou ekonomickou újmu v čase, ale na formální procesní fázi zásahu.
Úrok z neoprávněné exekuce jen do vymožení, ne do vrácení peněz
NSS: Dvojnásobný úrok z nezákonné exekuce jen do vymožení, ne do vrácení částky
NSS: úrok za neoprávněnou daňovou exekuci běží jen do vymožení částky, ne až do jejího faktického vrácení daňovému subjektu.
