Stručné shrnutí
Celní úřad vyzval jednatele společnosti jako zákonného ručitele k úhradě pokuty za nelegální hazardní hry, nákladů řízení a nákladů exekuce. Krajský soud výzvu zrušil jako opožděnou: lhůta se sice stavěla po dobu soudního přezkumu pokuty vedeného společností, nikoli však po dobu řízení před Zvláštním senátem. Novela účinná od 1. 7. 2025, která umožňuje vydat ručitelskou výzvu až do uplynutí lhůty pro placení daně, nemůže bez výslovného přechodného ustanovení oživit již zaniklou lhůtu.
O co šlo
Společnost neuhradila pokutu a náklady uložené za provozování nepovolených hazardních her. Celní úřad se původně domáhal plnění po jejím jednateli civilní žalobou. Nejvyšší soud však civilní řízení zastavil, protože správce daně měl postupovat výzvou ručiteli podle § 171 daňového řádu. Po rozhodnutí Zvláštního senátu o pravomoci vydal celní úřad ručitelskou výzvu až 3. 4. 2025.
Soud vyšel z toho, že podle tehdejší úpravy musela být výzva ručiteli vydána, doručena a pravomocně skončena ve lhůtě pro stanovení daně. Řízení ve správním soudnictví o pokutě stavělo tuto lhůtu i vůči ručiteli, ačkoli ručitel nebyl jeho účastníkem. § 148 odst. 4 písm. a) daňového řádu totiž váže stavení na předmět řízení, nikoli na totožnost jeho účastníků; odpovídá tomu i akcesorita ručení k hlavnímu dluhu. [24, 28]
Naopak řízení před Zvláštním senátem lhůtu nestavělo. Senát řeší pouze procesní otázku, který orgán má ve věci rozhodnout; nerozhoduje o skutečnostech nezbytných pro správné stanovení daně. V projednávané věci určení pravomoci nemělo vliv na výši ani na podmínky stanovení ručením zajištěné pohledávky. [29–34]
U pokuty a nákladů správního řízení proto lhůta skončila 19. 2. 2025. U nákladů daňové exekuce skončila již 7. 5. 2023, protože jde o samostatně stanovenou pohledávku v exekučním příkazu a řízení o pokutě se jejího stanovení netýkalo. [35–38] Soud se již nezabýval tím, zda jednatel skutečně porušil péči řádného hospodáře a zda mu vzniklo ručení. [40]
Praktický dopad
Správce daně nemůže vyčkávat s ručitelskou výzvou jen proto, že řeší, který orgán má pravomoc rozhodnout. Musí samostatně hlídat lhůtu pro každou pohledávku zahrnutou do výzvy, zejména jsou-li vedle hlavního nedoplatku požadovány i exekuční náklady. Ručitel by měl ověřit nejen existenci ručení, ale i samostatný běh a případné stavení lhůty u každého titulu.
Novela § 171 odst. 3 daňového řádu účinná od 1. 7. 2025 podle soudu nedopadá na případy, v nichž lhůta pro stanovení daně uplynula dříve. Bez výslovné retroaktivní úpravy nelze již zaniklou hmotněprávní lhůtu nahradit delší lhůtou pro placení daně. [39]
Zajímavost
Rozhodnutí rozlišuje mezi řízením, které se přímo týká stanovení konkrétní daně, a řízením, jež pouze určuje rozhodovací pravomoc. Jen první z nich může při splnění zákonných podmínek stavět prekluzivní lhůtu.
Tvrzení soudu
Lhůta pro výzvu ručiteli se staví po dobu správního soudního řízení o zajištěné dani, i když ručitel nebyl účastníkem tohoto řízení. [28]
Akcesorita ručení brání tomu, aby právo požadovat plnění po ručiteli zaniklo dříve než možnost vymáhat hlavní dluh po dlužníkovi. [28]
Řízení před Zvláštním senátem není řízením o otázce nezbytné pro správné stanovení daně jen proto, že jeho výsledek určí příslušný orgán. [31–34]
Exekuční náklady stanovené exekučním příkazem jsou samostatnou pohledávkou; soudní přezkum exekučního titulu nestaví lhůtu k jejich stanovení. [36]
Nová delší lhůta pro vydání ručitelské výzvy se bez výslovného přechodného ustanovení nepoužije na již prekludované vztahy. [39]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.