Stručné shrnutí
Podfond investičního fondu podal přiznání k dani z příjmů za období svého vzniku v roce 2021 až po zpětně účinné fúzi. Tvrdil, že lhůta začala běžet teprve od schválení fúze valnou hromadou v prosinci 2022. Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu za opožděné tvrzení daně: zvolil-li poplatník rozhodný den fúze zpětně na první den kalendářního roku, nepoužije se zvláštní režim § 38ma zákona o daních z příjmů ani jeho tříměsíční lhůta.
O co šlo
Podfond vznikl 12. 10. 2021 a oznámil uplatnění delšího účetního období. Valná hromada následně 19. 12. 2022 schválila přeshraniční fúzi, jejíž rozhodný den stanovila zpětně na 1. 1. 2022. Podfond pak 31. 1. 2023 podal přiznání za období od vzniku do 31. 12. 2021. Správce daně mu uložil pokutu, protože přiznání považoval za splatné již 1. 7. 2022.
Stěžovatelka namítala, že do schválení fúze nemohla nastat její daňová účinnost. Původně zamýšlené delší účetní období proto mělo podle ní zachovat pozdější termín pro podání přiznání; případně se měl použít § 38ma odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů a lhůta tří měsíců od rozhodnutí valné hromady.
NSS tento výklad odmítl. Text § 38ma výslovně vylučuje zvláštní povinnost podat přiznání za období předcházející rozhodnému dni i zvláštní lhůtu, je-li rozhodným dnem první den kalendářního nebo hospodářského roku. V takové situaci se použijí obecná pravidla pro zdaňovací období a podání přiznání; nejde o prostor pro alternativní výklad. [24–26]
Fúze se zpětně určeným rozhodným dnem 1. 1. 2022 rozdělila původně plánované delší účetní období na dvě samostatná zdaňovací období. Bez fúze by období od 12. 10. 2021 do 31. 12. 2021 zůstalo součástí prodlouženého období; její daňové účinky však změnila právě pozdější volba zpětného rozhodného dne. [28–30] Soud zdůraznil, že možnost určit rozhodný den zpětně je zákonná, avšak její daňové důsledky nese subjekt, který ji zvolil. [31–32]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Rozhodnutí varuje před mechanickým spojováním účetních a korporačních kroků. Při přípravě přeměny je nutné před volbou rozhodného dne samostatně prověřit, zda zpětné datum nerozdělí účetní období, nevyloučí zvláštní režim § 38ma a nezpůsobí, že lhůta k podání přiznání již uplynula. Schválení fúze až po takto vzniklé lhůtě samo o sobě pokutu neodvrátí. Prakticky je proto namístě promítnout daňové dopady rozhodného dne do harmonogramu přeměny a včas řešit povinnosti za každé nově oddělené zdaňovací období.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Nejvýraznějším důsledkem je, že zpětně stanovený rozhodný den na počátku roku může založit povinnost podat přiznání dříve, než orgán společnosti fúzi vůbec schválí. NSS to nepovažoval za nepřípustnou absurditu, ale za následek autonomní volby poplatníka.
Tvrzení soudu
Je-li rozhodným dnem fúze první den kalendářního nebo hospodářského roku, nepoužije se pro období předcházející tomuto dni § 38ma odst. 1 písm. a) ani odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů. [24–25]
Účelem § 38ma je upravit mimořádnou situaci, kdy přeměna nastane uprostřed zdaňovacího období; při rozhodném dni na jeho počátku se použije obecný režim. [25]
Zpětné určení rozhodného dne fúze může rozdělit dříve zamýšlené delší účetní období na zdaňovací období s odlišným daňovým režimem. [28–29]
Daňový subjekt se nemůže úspěšně dovolávat pozdějšího schválení fúze, jestliže sám zvolil zpětný rozhodný den s takovými daňovými následky. [31]
Kasační stížnost nemůže pouze doslovně opakovat žalobní tvrzení; musí konkrétně reagovat na právní závěry městského soudu. [15–17]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
