Shrnutí
Společnost uplatnila bezprostředně do nákladů 8,87 mil. Kč za první etapu prací na zchátralém bytovém domě jako opravy. Správce daně i soudy však uzavřely, že obě etapy tvořily jednu stavební akci, jejímž výsledkem bylo technické zhodnocení; výdaj proto nebyl jednorázově daňově uznatelný. NSS zdůraznil, že samotný původní záměr ani označení prací nerozhodují; podstatný je faktický výsledek a věcná, časová a účelová provázanost prací.
O co šlo
Sporem bylo, zda práce označené poplatnicí jako první etapa oprav představovaly samostatné opravy, nebo součást technického zhodnocení domu podle § 33 zákona o daních z příjmů. Poplatnice tvrdila, že první etapa měla dům provizorně zabezpečit a uvést jej do provozuschopného stavu; teprve následně se pro zjištěný horší stav rozhodla pro jiné, rozsáhlejší řešení. Namítala také, že správce daně nedostatečně vyjádřil pochybnosti a měl aktivněji opatřovat důkazy.
NSS potvrdil, že správce daně své pochybnosti konkretizoval již ve výzvě a následně výslovně uvedl, že práce obou etap považuje za jednu stavební akci. Po jejich řádném vyjádření byla na poplatnici povinnost předložit důkazy podporující tvrzený charakter oprav; nové důkazy však nepředložila. [31–33]
Pro rozlišení opravy a technického zhodnocení je rozhodný faktický charakter prací a srovnání stavu nemovitosti před zásahem a po něm, nikoli formální označení v dokladech či subjektivní stavební záměr. Je-li mezi etapami věcná, časová a účelová souvislost, náklady se posuzují společně jako náklady jedné akce. [39–40] V dané věci tomu nasvědčoval i znalecký posudek zachycující zamýšlenou půdní vestavbu již před zahájením první etapy a vlastní vyjádření poplatnice o provizorním zajištění domu do realizace dalšího řešení. [23–24]
NSS současně výslovně korigoval příliš široké pravidlo: následné technické zhodnocení samo o sobě automaticky nemění dřívější opravy na technické zhodnocení. Takový závěr však nastane, pokud práce skutečně náleží do jedné provázané stavební akce. [26] Ani nekompatibilita či nutnost opakovat dílčí práce souvislost etap bez dalšího nevyvrací. [42–43]
Praktický dopad
U rozsáhlých rekonstrukcí nelze bezpečně založit okamžitou daňovou uznatelnost na rozdělení projektu do etap nebo na smluvním označení části prací jako „opravy“. Poplatník by měl průběžně dokumentovat původní stav, skutečný rozsah každé etapy, důvod změny projektu a zejména samostatný účel prací, které chce uplatnit jako opravu. Pokud naopak práce směřují k celkové přeměně objektu, je třeba počítat s jejich kapitalizací do vstupní ceny a daňovým uplatněním prostřednictvím odpisů.
Zajímavost
Rozhodnutí prakticky rozlišuje dvě otázky, které se často směšují: účel výdaje může být významný pro § 24 zákona o daních z příjmů, ale povaha stavebního zásahu jako opravy či technického zhodnocení se určuje především podle objektivně dosažené změny nemovitosti. [39–40]
Tvrzení soudu
• Práce samy o sobě odpovídající opravě mohou být součástí technického zhodnocení, pokud jsou věcně, časově a účelově provázány s celou stavební akcí. [26, 40]
• Technické zhodnocení se posuzuje porovnáním původního a výsledného stavu majetku; formální označení prací není určující. [39]
• I v rámci jedné investiční akce mohou být samostatnými opravami jen práce bez souvislosti s prováděnými změnami stavby. [42]
• Správce daně unese své důkazní břemeno, označí-li konkrétní skutečnosti zakládající vážné a důvodné pochybnosti; nemusí za poplatníka vytvářet alternativní skutkové verze ani obstarávat důkazy v jeho prospěch. [32–33]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
