Stručné shrnutí
Společnost požadovala vyplacení historických nadměrných odpočtů DPH 8,7 mil. Kč. Tvrdila, že již v roce 2005 oznámila správci daně zmocnění L. P.; platební výměry proto měly být doručovány zmocněnci, nikoli fikcí jí samotné. NSS však uzavřel, že výpis doručených písemností za rozhodný den spolu s absencí originálu plné moci dostatečně zpochybnily kopii opatřenou úředním razítkem. Plná moc nebyla prokázána a doručení výměrů fikcí tak bylo účinné. [20 až 22]
O co šlo
Jádrem sporu nebyla výše nadměrných odpočtů, ale existence přeplatku: ta závisela na tom, zda dřívější platební výměry DPH nabyly právní moci. Společnost se opírala o kopii plné moci z 5. 9. 2005 s otiskem razítka Finančního úřadu v Říčanech. Namítala, že úředně ověřená kopie postačuje a že interní sestava písemností vytvořená až v roce 2013 nemůže bezpečně vyloučit osobní předání plné moci.
NSS nejprve korigoval dílčí úvahu městského soudu: v rozsudku 2 Afs 42/2012 již výslovně vyšel z toho, že tehdy předložená kopie plné moci prokazovala zastoupení a že doručování výměrů DPH fikcí nebylo účinné. Nelze tedy tvrdit, že se dřívější rozsudek vyjadřoval jen k úrokům z prodlení. [18] Ani nestandardní použití úředního razítka samo o sobě nemůže jít k tíži daňového subjektu. [19]
Rozhodující však byla nově doložená sestava všech písemností došlých správci daně právě 5. 9. 2005. NSS navázal na 7 Afs 28/2015: tento nepřímý důkaz v kombinaci s nepředložením originálu relevantně zpochybnil pravost otisku razítka. Pochybnost se přenáší i na vidimovanou kopii, která neumožňuje zkoumat pravost originálního prvku. Společnost proto neunesla důkazní břemeno k předání plné moci. [21, 22]
Námitku proti vypovídací hodnotě sestavy NSS odmítl jako nepřípustnou, protože nebyla uplatněna již před městským soudem. Kasační argumentace navíc konkrétně nenapadla důvody, pro které městský soud nepovažoval navrhované důkazy za potřebné. [23 až 26]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Rozhodnutí potvrzuje praktické riziko dlouhodobého spoléhání na kopii podání s razítkem. Je-li pravost otisku konkrétními nepřímými důkazy zpochybněna, vidimace sama problém nevyřeší. Daňový subjekt by měl uchovávat originály potvrzených podání, případně zajistit průkazné potvrzení jejich převzetí. Procesně je podstatné včas rozporovat spolehlivost evidence správce daně a přesně formulovat důkazní návrhy; nové výhrady v kasační stížnosti zpravidla neobstojí.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Věc ukazuje, že dvě na první pohled rozporné linie judikatury lze odlišit skutkově: kopie s úředním razítkem byla původně dostačující, avšak později ji mohl zpochybnit nový konkrétní důkaz o tom, co bylo správci daně v daný den skutečně doručeno.
Tvrzení soudu
• Daňový subjekt nese důkazní břemeno ohledně doručení plné moci správci daně, protože může předem zajistit důkaz o podání. [17]
• Otisk jakéhokoli prokazatelně používaného úředního razítka na kopii plné moci může zásadně prokazovat její doručení; interní pravidla správce daně o používání razítek nesmějí bez dalšího zatížit podatele. [17, 19]
• Sestava doručených písemností za konkrétní den je způsobilým nepřímým důkazem, který může spolu s absencí originálu zpochybnit pravost razítka na kopii. [21, 22]
• Je-li relevantně zpochybněna pravost originálu, přenáší se pochybnost také na vidimovanou listinu; ta pravost otisku sama ověřit neumožňuje. [21]
• Kasační stížnost musí reagovat na konkrétní úvahy městského soudu, nikoli jen opakovat žalobní argumentaci. [25]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
