Stručné shrnutí
Sporem bylo, zda žalobce prokázal nárok na odpočet DPH z údajně přijatých služeb „zprostředkování a realizace“ od společnosti Komerční a realitní. Soud potvrdil, že formálně předložené doklady nepostačily: jejich věrohodnost zásadně zpochybnily výpovědi skutečných zástupců označené dodavatelky, nesoulady v dokladech i chybějící průkazné stopy o plnění. Nešlo o případ odepření odpočtu pro účast na daňovém podvodu, a proto nebylo nutné prokazovat žalobcovo vědomí o podvodu. [16, 19–25]
O co šlo
Finanční orgány doměřily žalobci DPH za 4. čtvrtletí 2020 a 2021, protože neprokázal faktické přijetí zdanitelných plnění od deklarované dodavatelky. Žalobce namítal zejména, že práce byly provedeny, předložil doklady a nemohl nést následky úmrtí osoby V. S., s níž měl za dodavatelku jednat.
Soud zdůraznil, že správce daně nemusí prokazovat, že deklarované plnění nenastalo nebo že proběhlo jinak. Stačí, prokáže-li vážné a důvodné pochybnosti o věrohodnosti účetních a jiných předložených důkazů; poté musí daňový subjekt svá tvrzení doložit dalšími důkazními prostředky. Ani formálně správný daňový doklad nezakládá odpočet, není-li prokázáno faktické přijetí plnění od jiného plátce. [19–20]
Pochybnosti zde nebyly izolované. Jednatel a prokurista dodavatelky popřeli smlouvu, faktury, platby i znalost žalobce a osob, které za ni měly jednat. Předložené doklady se lišily od dokladů používaných společností, všechny faktury byly pod 10 000 Kč a údajně placeny hotově, chyběly objednávky, předávací dokumentace i příjmové pokladní doklady. Neexistoval ani účet uvedený ve smlouvě; osoba, která měla za dodavatelku jednat, nebyla jejím zaměstnancem ani podnikatelem. [25–26]
Úmrtí V. S. ani neproveditelný výslech J. S. žalobce důkazního břemene nezbavily. Podnikatel si musí předem zajistit věrohodné podklady k prokázání obchodů; důkazní nouze vyvolaná nedostatečnou dokumentací jde zásadně k jeho tíži. [33–36]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozhodnutí prakticky odlišuje dvě často zaměňované otázky: neprokázání přijetí plnění a odepření odpočtu kvůli daňovému podvodu. Dokud plátce neprokáže hmotněprávní podmínky odpočtu, nemůže uspět námitkou, že nevěděl o případném podvodu dodavatele nebo o jeho nespolehlivosti. [22–24]
Pro praxi je nutné uchovávat nejen faktury a pokladní doklady, ale také objednávky, komunikaci, výstupy služeb, předávací podklady a identifikaci osob jednajících za dodavatele. U hotovostních, četných a obtížně ověřitelných transakcí je potřeba obzvlášť pečlivě ověřit oprávnění osoby zastupovat dodavatele. Samotné provedení zakázek pro vlastní odběratele nedokazuje, že podnikatel přijal deklarovanou subdodávku právě od uvedeného dodavatele. [29, 37]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Nejpodnětnější je jasné vymezení, že správce daně nemusí „vyvracet“ daňovou verzi prokázáním alternativního skutkového děje. Po doložení konkrétních a vážných pochybností se důkazní aktivita vrací k plátci. Věc jinak potvrzuje standardní judikatorní přístup k neprokázanému odpočtu DPH. [19, 31]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
