Stručné shrnutí: Společnost CS SOFT neuspěla s odpočtem na podporu výzkumu a vývoje za roky 2020 a 2021. Její projekty pro vývoj softwaru pro řízení letového provozu neurčitě vymezovaly cíle a způsob kontroly výsledků; umožňovaly proto pod ně dodatečně zařadit široký okruh zákaznických zakázek. Tyto hmotněprávní nedostatky nelze doplnit výzvou k odstranění vad podání ani pozdějšími důkazy o skutečném průběhu vývoje. [22, 24, 31, 40]
O co šlo: Správce daně neuznal odpočet na VaV a doměřil společnosti daň za obě období celkem přes 8 mil. Kč, včetně penále. Rozhodující nebyla samotná obecnost názvů projektů, byť i ty byly neurčité; podstatné byly vady projektové dokumentace. [1, 22]
Nejvyšší správní soud potvrdil, že cíl projektu musí být předem vymezen tak konkrétně, aby bylo patrné, jaký je výchozí stav, zamýšlený výsledek, prvek novosti či technické nejistoty a cesta k dosažení cíle. Z dokumentace žalobkyně však nebylo zřejmé, které technické parametry softwaru měly být změněny, jakých hodnot mělo být dosaženo ani jaké postupy k tomu povedou. Takto obecné cíle dovolovaly ex post zahrnout prakticky jakoukoli zakázku zákazníka. [29 až 33]
Nedostatečný byl i popis kontroly a hodnocení. Odkaz na interní metodiku Project Managera a týdenní porady týmu nevymezil, kdo, kdy, jak a podle jakých kritérií bude hodnotit postup a úspěšnost projektu. Interní metodika se navíc týkala obecně obchodního vyřizování zakázek, nikoli konkrétních VaV projektů. [35 až 39]
Soud zdůraznil rozdíl mezi vadou podání a nesplněním podmínek daňového benefitu. Výzva podle § 74 daňového řádu slouží jen k nápravě ryze formálních vad podání, nikoli k poskytování návodu, jak dodatečně splnit hmotněprávní náležitosti odpočtu. Jestliže projekt nesplňuje byť jedinou povinnou formální náležitost, není již třeba zkoumat materiální stránku vývoje; proto nebyly potřebné ani znalecké posudky navržené k technické kvalitě činností. [24, 27, 41 až 42]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Rozhodnutí navazuje na ustálenou judikaturu, prakticky však názorně vymezuje hranici mezi přípustným rámcovým popisem a nepřípustným „univerzálním“ VaV projektem. Poplatník má před zahájením řešení připravit projekt tak, aby jednotlivé dílčí činnosti spojoval jeden určitý záměr, nikoli jen obecná oblast podnikání. Vedle technického cíle je vhodné výslovně zaznamenat výchozí a cílový stav, ověřované parametry, odpovědné osoby, okamžiky kontroly, hodnoticí kritéria a podmínky úspěchu. Pozdější zápisy, testy či znalecké posudky nenahradí chybějící prospektivní obsah projektu. [26, 32, 39 až 40]
Zajímavost / podnětná myšlenka: Posouzení formálních náležitostí není pouze kontrolou, zda dokument obsahuje požadované nadpisy. Správce daně může hodnotit, zda obsah pod těmito nadpisy vůbec dovoluje projekt odlišit od běžné činnosti a následně ověřit jeho průběh a výsledek. [42]
Tvrzení:
• Obecný název projektu sám o sobě nemusí vést k zamítnutí odpočtu; rozhodné je jeho posouzení spolu s obsahem projektové dokumentace. [22]
• Projekt nelze koncipovat tak široce, aby pod něj bylo možné následně zařazovat neomezené množství vzájemně nesouvisejících zakázek. [30 až 33, 45]
• Povinné náležitosti projektu musí existovat před zahájením řešení; pozdější dokumentace nemůže zhojit chybějící plán kontroly a hodnocení. [26, 40]
• Odkaz na interní předpis obstojí jen tehdy, pokud ve spojení s projektem konkrétně vymezuje kontrolu a hodnocení daného VaV projektu. [38 až 39]
• Nesplnění jediné formální náležitosti projektu vylučuje odpočet, aniž by správce daně musel hodnotit technickou či vědeckou kvalitu skutečně provedené činnosti. [27, 41]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
