Stručné shrnutí
Společnosti byl odepřen odpočet DPH z pomocných prací fakturovaných dodavatelem DR Technik-invest. Nebylo sporné, že práce na zakázkách byly provedeny, ale zda je poskytl právě deklarovaný dodavatel. NSS potvrdil, že faktury, smlouva a bezhotovostné úhrady samy neprokázaly skutečné přijetí plnění od tohoto dodavatele.
O co šlo
Stěžovatel tvrdil, že mu dodavatel poskytoval pracovníky pro méně kvalifikované pomocné činnosti při zakázkách pro CETIN a další odběratele. Opíral se o smlouvu, faktury, úhrady, kontrolní hlášení, fotografie a svědecké výpovědi. Dovozoval také nedostatek vlastních personálních kapacit; jeho výpočty však vycházely převážně z vlastních, zpětně neověřitelných odhadů časové náročnosti prací.
NSS zdůraznil, že věc nebyla případem odepření odpočtu pro účast na daňovém podvodu ani posuzováním dobré víry odběratele. Šlo výlučně o prokázání, zda stěžovatel přijal deklarovaná plnění od označeného dodavatele, případně od jiného plátce; jiného poskytovatele přitom neoznačil. Práce na lokalitách sice provedeny byly, to však neodpovídá na rozhodující otázku, kdo je poskytl. [52–53]
Souhrn důkazů podle NSS neobstál. Chyběla průkazná dokumentace objednávek, rozsahu prací a zapojení pracovníků dodavatele. Svědci potvrdili přítomnost dalších osob, nedokázali je však spojit s deklarovaným dodavatelem ani konkretizovat rozsah a četnost jejich práce. Výpověď jednatele dodavatele a objektivní poznatky o jeho kapacitách byly jen součástí celkového hodnocení, nikoliv samostatným či převážným důvodem zamítnutí odpočtu. [53, 57, 60]
Soud zároveň odmítl, že by správce daně vyžadoval zákonem nepředepsaný konkrétní důkaz, například jmenné seznamy či výkazy pracovníků. Daňový subjekt si může zvolit způsob dokumentace, ale nese riziko, že zvolený soubor podkladů faktické plnění neprokáže. V tomto případě byl požadavek na seznam pracovníků navíc prakticky pochopitelný, neboť stěžovatel měl podle smlouvy s odběratelem takovou evidenci vést. [54, 56]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
U služeb poskytovaných pracovními kapacitami je vhodné průběžně uchovávat podklady, které propojí konkrétního dodavatele s konkrétní zakázkou: objednávky, předávací či pracovní záznamy, rozsah prací, komunikaci a osoby přítomné na místě. Nejde o povinnost vést jeden předepsaný typ evidence. Podklady však musí jako celek umožnit doložit nejen provedení prací, ale i identitu jejich poskytovatele.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodnutí zřetelně odděluje dvě často směšované otázky: zda odběratel věděl o podvodu, a zda vůbec prokázal, od koho plnění přijal. Dobrá víra nemůže nahradit důkaz o faktickém poskytovateli služby.
Tvrzení soudu
• Pro odpočet DPH nestačí prokázat, že práce byly objektivně vykonány; rozhodné je i to, kdo a v jakém rozsahu je poskytl. [52–53]
• Formálně bezvadné faktury, smlouva a bankovní úhrada prokazují účetní zachycení obchodu, nikoliv bez dalšího jeho faktické uskutečnění deklarovaným dodavatelem. [55, 58]
• Správce daně nesmí podmínit důkazní břemeno jediným konkrétním důkazem, může však hodnotit absenci podkladů v celkovém důkazním obrazu. [54, 56]
• Indicie o fungování dodavatele lze použít při hodnocení jeho reálné schopnosti plnění poskytnout; nejde tím automaticky o přičtení jeho pochybení odběrateli. [60]
• Nepřehlednost správního spisu vede ke zrušení rozhodnutí jen tehdy, pokud reálně zasáhla do možnosti daňového subjektu vykonávat procesní práva nebo mohla ovlivnit zákonnost výsledku. [62]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
