Stručné shrnutí: Spor se týkal doměření DPH za rok 2020 podle pomůcek u prodejce nápojů a při prodeji pozemku. Společnost nevedla průkaznou průběžnou skladovou evidenci, nepředložila použitelnou inventarizaci ani evidenci slev; dobrovolná evidence EET tyto nedostatky nenahradila. Krajský soud potvrdil, že podmínky pro přechod na pomůcky byly splněny a výsledná daň nebyla v hrubém nepoměru ke skutečné povinnosti.
O co šlo: Správce daně doměřil žalobci DPH původně v celkové výši 1 315 049 Kč, po zohlednění likvidovaných zásob pak 1 260 332 Kč. Jádrem sporu nebyla samotná možnost doměření, ale zákonnost stanovení daně podle pomůcek a spolehlivost jeho výsledku [2, 12].
Žalobce tvrdil, že prodej nápojů doložil dobrovolně vedenou EET, inventurními soupisy a dalšími podklady. Namítal též, že správce daně nezohlednil pandemii, bonusy a likvidaci zásob, nepřiměřeně stanovil obchodní přirážku a nesprávně určil okamžik uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji pozemku.
Soud potvrdil, že pro použití způsobu B účtování zásob musí účetní jednotka průkazně evidovat stav zásob včetně jejich ocenění i v průběhu účetního období. Předložený soupis neumožňoval porovnat zjištěný a evidenční stav ani ověřit pohyby zásob. Chyběla rovněž evidence poskytnutých slev. Nešlo tedy pouze o formální vady, ale o nedostatky znemožňující stanovit daň dokazováním [17–18].
Dobrovolná EET podle soudu prokazovala nanejvýš existenci části prodejů, nikoli úplnost vykázaných tržeb. Její důkazní sílu dále oslabovala absence skladové evidence, která by údaje o prodeji umožnila ověřit [19]. Při stanovení podle pomůcek se navíc nelze domáhat vlastního výběru srovnatelných subjektů; zásah je možný až při zcela zjevném nelogickém postupu nebo při hrubém nepoměru výsledné daně. Žalobce však nepředložil vlastní podložený výpočet ani důkazy o takovém excesu [21–25].
Za datum uskutečnění zdanitelného plnění z prodeje pozemku soud pokládal 27. 11. 2020. Kupní smlouva podle něj dokládala převod práva nakládat s nemovitostí jako vlastník; později předložený předávací protokol z ledna 2021 tento závěr nezvrátil [27]. Žalobu proto zamítl.
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Rozhodnutí prakticky připomíná, že u obchodníka se zásobami není pro obhajobu DPH rozhodující jen pokladní či EET evidence. Musí být možné průběžně ověřit stav a pohyb zásob, inventarizační rozdíly, prodejní ceny i slevy. Podnikatel má proto uchovávat průkaznou skladovou evidenci a samostatně doložit likvidace a akční prodeje. Po přechodu na pomůcky je obrana výrazně užší: nestačí polemizovat s jednotlivými vstupy správce daně, ale je třeba konkrétně doložit, proč je výsledná daň v hrubém nepoměru.
Zajímavost / podnětná myšlenka: Dobrovolně vedená EET není sama o sobě kontrolním mechanismem úplnosti tržeb. Bez návaznosti na evidenci zásob nepředstavuje dostatečný podklad pro stanovení DPH dokazováním.
Tvrzení soudu:
Pro způsob B účtování zásob je nezbytná průkazná evidence umožňující zjistit stav zásob i během účetního období; pouhý inventurní soupis na konci období ji nenahradí [17–18].
Evidence slev musí umožnit identifikovat dotčené zboží, výši slevy či sníženou prodejní cenu a ověřit stav zásob před i po akci [18].
Dobrovolná EET neprokazuje úplnost tržeb, zvláště není-li možné její údaje ověřit skladovou evidencí [19].
Při stanovení daně podle pomůcek může daňový subjekt uspět jen při prokázání zjevného excesu nebo hrubého nepoměru výsledné daně, nikoli pouhou kritikou volby pomůcek [21, 23].
U nemovitosti je pro DPH rozhodující převod práva nakládat s ní jako vlastník, nikoli nutně pozdější formální předávací protokol [27].
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
