Soud zrušil rozhodnutí celních orgánů, protože neprovedly klíčové důkazy a nesprávně vyhodnotily spor o to, zda žalobce skutečně používal příměrná měřidla při výpočtu spotřeby topného oleje.
Žalobce uplatnil nárok na vrácení spotřební daně z topných olejů za zdaňovací období duben–září 2024 ve výši 18 370 Kč. Celní úřad i Generální ředitelství cel nárok nepřiznaly a stanovily vratku ve výši 0 Kč.
Jádrem sporu nebyla samotná oprávněnost nároku, ale věrohodnost metody výpočtu spotřeby oleje – konkrétně, zda žalobce používal tzv. příměrná měřidla (stupnicové tyče), nebo pouze odhad založený na vizuálním posouzení hladiny v nádržích.
Právní otázka
Zda správní orgány postupovaly v souladu s § 8 odst. 1 a § 92 odst. 2 daňového řádu, když:
- odmítly důkazní návrhy žalobce (svědci, znalec, doplnění posudku),
- a uzavřely, že příměrná měřidla nebyla v rozhodném období používána, přestože existovaly indicie o opaku.
Co soud řekl
Soud konstatoval, že skutkový závěr o nepoužívání příměrných měřidel neměl dostatečný důkazní základ.
Klíčové závěry:
- Správní orgány přecenily starší místní šetření z 14. 7. 2023 a nedostatečně zohlednily novější zjištění z 17. 2. 2025, kde žalobce užití měřidel demonstroval (odst. V).
- Písemná vyjádření osob podporujících tvrzení žalobce byla nesprávně zúžena jen na „existenci měřidel“, nikoli jejich užívání, ačkoliv z nich užívání vyplývalo (odst. V).
- Pokud správní orgán zpochybňuje věrohodnost těchto osob, musí provést jejich výslech, nikoli je odmítnout jen na základě listin (odst. V).
- Odmítnutí znaleckého posudku jen proto, že popisuje stav ke dni 17. 1. 2025, je nepřiměřené, protože časová distance sama o sobě nevylučuje relevanci důkazu (odst. V).
Soud uzavřel, že správní orgány porušily zásadu řádného zjištění skutkového stavu a nevyrovnaly se s důkazní situací v celku (odst. VI).
Rozsudek je prakticky významný v dokazování v daňových řízeních:
- potvrzuje, že nelze selektivně pracovat jen s „historickým“ místním šetřením, pokud existují novější důkazy,
- zdůrazňuje, že písemná prohlášení třetích osob mohou vyvolat povinnost svědeckého výslechu, pokud jsou skutkově významná,
- koriguje praxi, kdy správní orgány odmítají znalecké posudky jen kvůli jejich časovému vzniku,
- posiluje požadavek na komplexní hodnocení důkazů v čase, nikoli staticky.
Pro daňovou praxi (zejména spotřební daně a dokazování spotřeby):
- Správce daně musí reagovat na nově předložené technické důkazy i v pozdější fázi řízení, pokud se vztahují k rozhodným obdobím.
- Pokud existují indicie o reálném užívání měřicí metody, nelze ji odmítnout jen proto, že nebyla zachycena v jednom dřívějším šetření.
- Odvolací orgán musí aktivně řešit rozpory v dokazování – jinak riskuje zrušení rozhodnutí pro vadné hodnocení důkazů.
Spor se ve skutečnosti netočil o daň, ale o to, zda „jednoduché“ měření (tyč + výpočet objemu nádrže) je dostatečně spolehlivé a zda bylo reálně používáno.
Soud nepřímo naznačuje, že v daňovém řízení neprohrává ten, kdo má slabší metodu, ale ten, kdo ji nebojuje důkazy včas a v plném rozsahu – nebo ji správní orgán nedokáže korektně vyhodnotit.
„Soud: Celníci nesmí ignorovat důkazy o měření spotřeby“
Soud zrušil rozhodnutí celní správy kvůli vadnému hodnocení důkazů o spotřebě topných olejů
Soud zrušil rozhodnutí celní správy pro nesprávné hodnocení důkazů o měření spotřeby topných olejů a neprovedení klíčových výslechů.