Stručné shrnutí
Agentura práce neprokázala nárok na odpočet DPH z faktur za služby údajně poskytnuté společností DEVELOPMENT INDUSTRIES a. s. Soud potvrdil, že samotná existence zahraničních pracovníků u odběratelů žalobkyně neprokazuje, že je obstaral právě deklarovaný dodavatel. Pochybnosti byly podloženy zejména neexistující smlouvou uváděnou na fakturách, neurčitým obsahem služeb a výpověďmi osob, které měly práci vykonat, avšak popřely ji. [35, 40–43, 56]
O co šlo
Žalobkyně uplatnila odpočet DPH z trojice faktur za červenec až září 2022. Služby měly spočívat ve vyhledání zahraničních pracovníků, vyřízení víz, ubytování, dopravy a dalších činnostech souvisejících s jejich následným přidělením k odběratelům žalobkyně. Tvrdila, že pracovníci reálně existovali, pracovali u jejích odběratelů a faktury byly uhrazeny. [2–3, 12]
Městský soud však přisvědčil daňovým orgánům, že zpochybnily faktické uskutečnění plnění právě od společnosti DI. Faktury odkazovaly na smlouvu z 1. 1. 2021 a její přílohu, které žalobkyně nepředložila; faktury samy služby blíže nevymezovaly. Osoba vykázaná na fakturách jako vykonavatel práce byla podle výslechu „bílým koněm“, další osoba byla v rozhodném období práce neschopná a třetí dodavatele vůbec neznala. [39–41]
Za této důkazní situace nestačilo předložit formálně správné doklady ani doložit, že agenturní pracovníci skutečně pracovali. Žalobkyně musela rozptýlit konkrétní pochybnosti o tom, zda deklarované služby poskytla DI, v deklarovaném předmětu a rozsahu; to se jí nepodařilo. [37–38, 43, 47, 56] Částečné hotovostní úhrady samy o sobě nebyly vytýkány jako nezákonné, ale spolu s nejasností, komu byly předány, mohly podporovat pochybnosti o reálnosti vztahu. [42, 48]
Soud dále zdůraznil, že ústní smlouva není vyloučena, její absence však nese důkazní riziko. Zvláště nevěrohodně působilo, že faktury výslovně odkazovaly na písemně označenou smlouvu a přílohu, které neexistovaly. [51–54] Žaloba byla zamítnuta.
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Rozhodnutí je praktickou připomínkou pro agentury práce i jiné podnikatele nakupující personální, náborové či zprostředkovatelské služby. Pro odpočet nestačí prokázat, že výsledný ekonomický efekt nastal; je třeba doložit vazbu mezi tímto efektem a konkrétním dodavatelem, rozsahem jeho služeb a jejich cenou.
Podnikatel by měl uchovat smlouvu, specifikaci služeb, předávací či průběžné výstupy, komunikaci, identifikaci zajištěných osob a dohledatelné podklady k úhradám. Je-li obchodní vztah ústní, je nutné tím více vytvářet průkaznou auditní stopu. Pouhé tvrzení jednatele, úhrada faktury nebo práce osob u konečných odběratelů tuto stopu nenahradí. [43, 51, 56]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Jádrem sporu nebylo tvrzení o účasti žalobkyně na podvodu na DPH ani zákonnost hotovostních plateb. Šlo o standardní, avšak důkazně citlivou otázku: zda byly služby skutečně poskytnuty deklarovaným dodavatelem. Výsledek odpovídá zjištěním, že údaje o konkrétních vykonavatelích na fakturách neodpovídaly skutečnosti. [34, 41, 47–48]
Tvrzení
• Skutečnost, že dodaní pracovníci reálně pracovali u odběratelů agentury, sama neprokazuje, kdo a za jakých podmínek agentuře poskytl náborové či související služby. [56]
• Je-li na faktuře uvedena smlouva a příloha jako podklad fakturace, jejich nepředložení spolu s neurčitým popisem služeb zásadně oslabuje věrohodnost dokladu. [40, 54]
• Po konkrétním vyvrácení údajů o osobách vykazovaných na fakturách musí odběratel prokázat nejen předmět, ale i rozsah skutečně přijatého plnění. [47]
• Zákonně přípustná hotovostní úhrada může být jednou z okolností podporujících pochybnosti, není-li doloženo, komu byla za dodavatele předána. [48]
• Ústní smlouva je možná, avšak podnikatel na sebe bere riziko, že nebude schopen prokázat skutečný obsah obchodního vztahu. [51]
• Správce daně může kontrolu zahájit během lhůty pro stanovení daně i namátkově; motiv, který jej k ní vedl, sám o sobě nezakládá její nezákonnost. [46]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
