Nejvyšší správní soud odmítl přiznat odkladný účinek kasační stížnosti proti doměření DPH přes 11 mil. Kč, protože daňový subjekt své tvrzení o hrozící újmě nijak konkrétně nedoložil.
Společnosti byla doměřena DPH ve výši 11 382 000 Kč a penále 2 276 400 Kč. Po neúspěchu u Městského soudu v Praze podala kasační stížnost a současně žádala o přiznání odkladného účinku.
Argumentovala tím, že okamžitá úhrada daňového nedoplatku by mohla ohrozit její likviditu, schopnost plnit závazky vůči obchodním partnerům a zaměstnancům a v krajním případě i pokračování podnikatelské činnosti (odst. [2]).
Právní otázka
Jak konkrétně musí daňový subjekt prokázat hrozící újmu, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek?
Co soud řekl
Nejvyšší správní soud připomněl, že odkladný účinek kasační stížnosti je výjimkou, nikoliv pravidlem. Kasační stížnost jej ze zákona nemá a jeho přiznání vyžaduje splnění zákonných podmínek podle § 73 odst. 2 s. ř. s. (odst. [7]).
Klíčové je, že žadatel musí nejen tvrdit, ale také doložit vznik významné újmy. Nestačí obecné prohlášení o ekonomických problémech. Je třeba předložit konkrétní a individualizované informace o hospodářské, finanční a majetkové situaci a vysvětlit rozsah hrozících dopadů (odst. [8]).
V projednávané věci stěžovatelka pouze obecně tvrdila ohrožení likvidity a podnikání, avšak nepředložila žádné účetní výkazy, finanční podklady ani jiné dokumenty, které by její tvrzení podpořily (odst. [9]).
Soud navíc upozornil, že ani netvrdila, že by správce daně již podnikal konkrétní kroky k vymáhání pohledávky. Současně připomněl existenci jiných nástrojů ochrany, jako je posečkání daně, splátkový kalendář nebo obrana proti daňové exekuci (odst. [10]).
Proto soud uzavřel, že již první podmínka pro přiznání odkladného účinku – existence významné újmy – nebyla prokázána (odst. [12]).
Usnesení nepřináší nový právní názor, ale velmi prakticky potvrzuje dlouhodobě konzistentní přístup NSS: vysoká doměřená daň sama o sobě nestačí k přiznání odkladného účinku.
Soud tím znovu zdůrazňuje, že odkladný účinek není automatickým „bezpečnostním ventilem“ pro každého daňového subjektu, který tvrdí finanční potíže.
Pro daňové poradce a podnikatele je rozhodnutí důležitým procesním upozorněním:
- návrh na odkladný účinek musí být podložen důkazy, nikoli pouze argumentací,
- vhodné jsou zejména účetní závěrky, cash-flow analýzy, přehled závazků, bankovní financování či jiné dokumenty prokazující skutečný dopad úhrady daně,
- samotná výše doměrku nebo tvrzení o ohrožení likvidity zpravidla nepostačí,
- soud očekává vysvětlení, proč nelze využít standardní instituty daňového řádu (posečkání, splátky apod.).
Pozoruhodná je úvaha soudu v odst. [11]. NSS výslovně upozorňuje, že plošné přiznávání odkladného účinku subjektům s nedostatkem finančních prostředků by je fakticky zvýhodňovalo oproti těm, které jsou schopny daň uhradit. I tím soud vysvětluje, proč je institut odkladného účinku koncipován jako mimořádná výjimka.
odkladný účinek, kasační stížnost, DPH, doměření daně, likvidita, daňový spor, důkazní břemeno, posečkání daně, daňová exekuce, NSS
NSS: Tvrzení o ohrožení likvidity bez důkazů nestačí
Odkladný účinek v daňové věci: NSS požaduje konkrétní důkazy o újmě
Pouhé tvrzení o ohrožení likvidity nestačí. NSS odmítl odkladný účinek, protože daňový subjekt nedoložil hrozící újmu konkrétními důkazy.
