Povinnost přiznat DPH ze zálohy nevylučuje nejistota budoucího plnění – rozhodující je jeho dostatečná určitost, nikoli jistota realizace. Společnost přijala cca 6 mil. Kč jako zálohy na budoucí provize z developerského projektu, jehož realizace závisela na změně územního plánu. DPH z těchto plateb nepřiznala s tím, že jde o „jistotu“ a plnění je nejisté. Správce daně doměřil DPH, krajský soud dal za pravdu žalobkyni. Spor se dostal k NSS. Vzniká povinnost přiznat DPH ze zálohy i tehdy, když je budoucí zdanitelné plnění nejisté (např. závislé na rozhodnutí třetí osoby)?
Právní otázka
- Klíčové je, zda je budoucí plnění dostatečně určité (identifikované), nikoli zda je jisté, že nastane ([25], [31]–[34]).
- Z judikatury SDEU plyne, že pro vznik DPH ze zálohy musí být známy relevantní prvky plnění, nikoli jeho jistota ([31]–[33]).
- Krajský soud chybně zaměnil „určitost“ za „jistotu realizace“ ([34]).
- Nejistota způsobená např. schvalováním územního plánu je běžné podnikatelské riziko, které nevylučuje vznik DPH ([38]).
- Judikatura SDEU o „nejistotě plnění“ (Kollroß/Wirtl) se týká odpočtu a podvodů, nelze ji mechanicky přenášet ([36]–[37]).
Co soud řekl
Výsledek: NSS zrušil rozsudek krajského soudu.
Rozsudek koriguje častý omyl: že DPH ze záloh vzniká jen u „jistých“ obchodů. NSS jasně říká, že práh je nižší – stačí konkrétně vymezené plnění.
- Zálohy v developerských, investičních či projektových transakcích budou typicky podléhat DPH, i když je projekt rizikový.
- Argument „nejistoty“ (např. povolení, územní plán, financování) zpravidla neobstojí.
- Pokud plnění nakonec nevznikne, řeší se to následně (opravy základu daně), nikoli popřením vzniku DPH.
- Pozor na smluvní konstrukce „jistot“ – jejich označení není rozhodující.
NSS nepřímo potvrzuje, že DPH pracuje s ekonomickou realitou: jakmile si strany „předplatí“ konkrétní plnění, stát chce daň hned – i když obchod nakonec zkrachuje.
