Nejvyšší správní soud potvrdil, že ustanovený zástupce má nárok pouze na náhradu účelně vynaložených nákladů, přičemž správce daně není omezen jen na kontrolu zjevných excesů, ale může posuzovat samotnou účelnost jednotlivých úkonů i souvisejících cest.
Daňový poradce byl správcem daně ustanoven zástupcem daňového subjektu. Po skončení zastupování požadoval náhradu odměny a nákladů za několik úkonů, zejména za:
- schůzky s bývalou účetní společnosti,
- schůzku s pozůstalou dcerou jednatelky,
- cestovní čas a jízdné,
- vypracování vyúčtování své odměny.
Finanční správa část nákladů neuznala jako neúčelnou. Spor se následně dostal opakovaně až k Nejvyššímu správnímu soudu.
Právní otázka
Jak má být vykládán § 107 odst. 4 daňového řádu?
Konkrétně:
- stačí, že náklad souvisí se zastupováním,
- nebo musí být navíc prokázána jeho účelnost?
- a lze za účelně vynaložený čas automaticky považovat i cestu na schůzku?
Co soud řekl
NSS navázal na svůj předchozí rozsudek v téže věci a znovu zdůraznil, že rozhodujícím kritériem je účelnost úkonu, nikoliv pouze jeho souvislost se zastupováním (§ 107 odst. 4 daňového řádu) (odst. 31–32).
Soud odmítl přístup krajského soudu, podle něhož má správce daně zasahovat jen proti zjevným excesům. Zákon podle NSS nestojí na principu „vše je hrazeno, pokud to není přehnané“, ale na principu náhrady pouze těch nákladů, které byly skutečně účelně vynaloženy (odst. 31).
Za podstatný závěr lze považovat také postoj k cestovním nákladům. NSS výslovně uvedl, že:
je možné dospět k závěru, že samotná schůzka byla účelná, ale náklady na její osobní uskutečnění nikoliv, například pokud mohla být provedena na dálku (odst. 32).
Dále NSS korigoval krajský soud v otázce přezkoumatelnosti. Finanční ředitelství podle něj své důvody neúčelnosti schůzek s účetní popsalo dostatečně a krajský soud se měl zabývat jejich věcnou správností, nikoli rozhodnutí označit za nepřezkoumatelné (odst. 24–29).
Rozsudek vyjasňuje standard přezkumu nákladů ustanovených zástupců v daňovém řízení.
Nejdůležitější vzkaz zní:
Nárok nevzniká automaticky za každý vykázaný časový úsek. Správce daně může zkoumat, zda byl konkrétní úkon skutečně potřebný a zda byl proveden přiměřeným způsobem.
NSS tím odmítl relativně benevolentní přístup krajského soudu založený pouze na eliminaci excesů.
Pro daňové poradce a další ustanovené zástupce:
- nestačí evidovat čas,
- je vhodné umět doložit účel konkrétní schůzky,
- je vhodné vysvětlit, proč bylo nutné osobní jednání a proč nepostačovala vzdálená komunikace.
Pro správce daně:
- mohou hodnotit účelnost jednotlivých úkonů,
- nesmí však pouze mechanicky konstatovat jejich neúčelnost; své závěry musí řádně odůvodnit.
Rozhodnutí naznačuje posun směrem k posuzování alternativních forem komunikace. NSS připouští, že i když je obsah schůzky potřebný, nemusí být automaticky účelné její osobní provedení. V době běžného využívání videohovorů a elektronické komunikace může být právě tato úvaha do budoucna velmi významná.
Kdy finanční správa nemusí proplatit čas daňového poradce
NSS: Náhrada nákladů ustanoveného zástupce závisí na účelnosti úkonů
NSS potvrdil, že ustanovený zástupce má nárok jen na účelně vynaložené náklady. Posuzovat lze i nutnost osobních schůzek a cest.