Samotné získání a analýza bankovních výpisů v rámci vyhledávací činnosti nepředstavují skryté zahájení daňové kontroly; k materiálnímu zahájení dochází až tehdy, když správce daně začne skutečně ověřovat a dokazovat daňovou povinnost.
Finanční úřad obdržel od Finančního analytického úřadu informaci o podezřelých transakcích na účtech daňového subjektu. Vyžádal si bankovní výpisy, provedl jejich základní analýzu a při ústním jednání se dotazoval na některé transakce. Teprve později, dne 31. 7. 2023, zahájil daňovou kontrolu.
Žalobce tvrdil, že kontrola byla ve skutečnosti zahájena už dříve „skrytě“ (materiálně), a proto uplynula lhůta pro stanovení daně. Pokračování kontroly mělo být nezákonným zásahem (odst. [1], [5]).
Právní otázka
Kde leží hranice mezi vyhledávací činností správce daně a materiálním zahájením daňové kontroly?
Jinými slovy: představuje získání a analýza bankovních výpisů již ověřování správnosti daňového tvrzení, nebo jde stále jen o přípravnou fázi správy daní?
Co soud řekl
NSS potvrdil, že k materiálnímu zahájení daňové kontroly nedošlo a finanční úřad nepřekročil rámec vyhledávací činnosti (odst. [15]–[17]).
Soud připomněl, že vyhledávací činnost slouží ke sběru informací a „mapování terénu“. Naopak daňová kontrola začíná tam, kde správce daně začne ověřovat správnost daňových tvrzení a provádět dokazování (odst. [14]).
V posuzované věci správce daně:
- získal bankovní výpisy,
- identifikoval podezřelé transakce,
- požádal daňový subjekt o vysvětlení,
- neprováděl však dokazování ani neověřoval konkrétní daňovou povinnost (odst. [16]).
Podle NSS správce daně neměl v té době dostatek informací k tomu, aby mohl prověřovat konkrétní zdanitelná plnění. Šlo proto stále jen o vyhledávací činnost (odst. [17]).
Významný je i závěr, že povaha úkonů správce daně se neposuzuje podle toho, zda daňový subjekt poskytl součinnost, ale podle skutečného obsahu prováděných úkonů (odst. [17]).
Rozsudek je zajímavý především tím, že se týká dlouhodobě sporné otázky tzv. materiálního zahájení daňové kontroly.
NSS výslovně upozornil, že problematika byla v březnu 2026 předložena rozšířenému senátu kvůli existujícím rozporům v judikatuře (odst. [19]). Sám soud tedy připouští, že hranice mezi vyhledávací činností a skrytou kontrolou není v judikatuře zcela uzavřená.
Přesto považoval tento případ za natolik jednoznačný, že na rozhodnutí rozšířeného senátu nečekal (odst. [19]).
Pro daňové subjekty rozsudek znamená, že samotné:
- vyžádání bankovních výpisů,
- jejich analýza,
- dotazy na jednotlivé transakce,
ještě nemusí znamenat zahájení daňové kontroly.
Pro správce daně je rozhodnutí potvrzením, že v rámci vyhledávací činnosti může pracovat s informacemi získanými od bank nebo Finančního analytického úřadu, aniž by automaticky docházelo k přerušení hranice mezi vyhledáváním a kontrolou.
Současně ale rozsudek naznačuje, že klíčovým kritériem zůstává dokazování a ověřování konkrétní daňové povinnosti (odst. [14]).
Nejcennější částí rozsudku je možná odstavec [19]. NSS zde otevřeně připouští, že otázka materiálního zahájení daňové kontroly je aktuálně předmětem judikaturního sporu a čeká na sjednocení rozšířeným senátem.
Rozsudek proto nelze číst jako definitivní vyřešení celé problematiky. Jeho význam spočívá spíše v tom, že vymezuje situace, které podle NSS ještě bezpečně spadají do vyhledávací činnosti.
Kdy se z vyhledávání stává daňová kontrola?
NSS: Analýza bankovních výpisů ještě neznamená zahájení daňové kontroly
Získání a analýza bankovních výpisů není sama o sobě daňovou kontrolou. NSS vymezil hranici mezi vyhledávací a kontrolní činností.
