1. Stručné shrnutí
Krajský soud zrušil zamítnutí žádosti o prominutí pokut za opožděné tvrzení DPH. Správce daně sice mohl nejprve zkoumat vylučující podmínku závažného porušení daňových předpisů, neodůvodnil však přezkoumatelně, která konkrétní porušení považoval za opakovaná a v jakém rozhodném období. Soud proto neřešil, zda selhání externí účetní společnosti bylo ospravedlnitelným důvodem prodlení.
2. O co šlo
Společnost žádala o prominutí deseti pokut za opožděně podaná přiznání k DPH, uložených za vybraná období let 2023 a 2024. Tvrdila, že prodlení způsobila externí účetní společnost, která na základě plné moci vedla její účetní a daňovou agendu a nepředávala jí výzvy správce daně.
Finanční úřad žádost zamítl s odkazem na § 259c odst. 2 daňového řádu. Dovodil, že společnost závažně porušila daňové předpisy opakovaným nepodáním daňových tvrzení po výzvě; za další případy označil zejména přiznání k DPH za srpen 2023 a vyúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2023. Pokud je vylučující podmínka naplněna, správce daně již neposuzuje ospravedlnitelnost prodlení ani rozsah prominutí.
Soud potvrdil tento postup v obecné rovině: před správním uvážením o prominutí pokuty musí správce daně ověřit, zda není naplněna vylučující podmínka. Za závažné porušení může podle pokynu GFŘ-D-58 spadat i opakované nepodání tvrzení po výzvě, nastalo-li alespoň dvakrát během dvanácti po sobě jdoucích měsíců. [27–29]
Napadené rozhodnutí ale nevymezilo rozhodný okamžik ani období dvanácti měsíců, v němž měla být opakovanost hodnocena. Zároveň nerozlišilo, která porušení jsou „zdrojovým jednáním“ – tedy jednáním, za něž byly pokuty, o jejichž prominutí se žádá, uloženy – a která lze samostatně hodnotit pro účely opakovanosti. Prostý výčet výzev proto závěr o naplnění § 259c odst. 2 daňového řádu neunese. [30–31]
Tuto mezeru nemohl finanční úřad doplnit až ve vyjádření k žalobě. Rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a soud je zrušil; další žalobní námitky již neposuzoval. [32–34]
3. Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozhodnutí nepřináší závěr, že pokuta musí být prominuta ani že odpovědnost za pozdní podání přechází na externí účetní. Vyžaduje však, aby správce daně přesně vysvětlil, proč je prominutí zákonně vyloučeno.
Daňový subjekt má v žádosti i případné žalobě oddělit pokuty, jejichž prominutí požaduje, od jiných dřívějších porušení. Je vhodné požadovat konkrétní vymezení obou relevantních případů, rozhodného dne a dvanáctiměsíčního období. Teprve není-li vylučující podmínka dána, má význam dokazovat ospravedlnitelné okolnosti, včetně pochybení osoby zajišťující daňovou agendu.
4. Zajímavost / podnětná myšlenka
Věc je především procesním rozhodnutím o kvalitě odůvodnění. Ani opakované výzvy samy o sobě nestačí: správce daně musí transparentně ukázat, jak z nich dovodil zákonem požadovanou opakovanost a proč nezapočítal právě ta jednání, z nichž pokuty vznikly.
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
