Stručné shrnutí: Soud potvrdil 35 zajišťovacích příkazů na dosud nestanovenou DPH ve výši téměř 3 mil. Kč. Pravděpodobnost doměření dovodil z indicií účasti žalobce na podvodu: personálního propojení se společností neodvádějící DPH a plateb za její plnění na soukromý účet společné jednatelky. Obavu z nedobytnosti podpořil nedostatečný a snadno přemístitelný majetek žalobce i klesající hospodářské výsledky. [13–23]
O co šlo: Žalobce uplatňoval odpočty z přepravních služeb přijatých od společnosti MAXXAN. Ta přiznávala DPH, avšak nehradila ji; přibližně 87 % žalobcových přijatých plnění pocházelo právě od ní. Žalobce namítal ekonomickou racionalitu uspořádání: měl financovat a pronajímat vozidla, zatímco MAXXAN měla zajistit zakázky a know-how. Za nedostatečné pokládal poukaz na virtuální sídla, absenci webu či omezený majetek. [2–5, 15–17]
Soud zdůraznil, že virtuální sídlo nebo absence webových stránek samy o sobě podvod nedokazují a správce daně nemá hodnotit, jak si podnikatel organizuje činnost. Rozhodující však byl souhrn okolností: obě společnosti řídila tatáž osoba, platby za plnění MAXXAN směřovaly na její soukromý účet, nikoliv na účet dodavatele, a MAXXAN následně dlouhodobě neodváděla DPH. Jednatelka žalobce proto musela znát tok peněz i neplnění daňových povinností; preventivní kroky žalobce nemohly tuto vědomost vyvrátit. Soud též označil za obtížně vysvětlitelné, že žalobce pronajímal vozidla MAXXAN a zároveň od ní nakupoval přepravní služby pro sebe. [17–19]
Pro zajišťovací příkaz postačuje přiměřená pravděpodobnost budoucího stanovení daně a současně odůvodněná obava z její nedobytnosti či značných potíží při výběru. Síla obou předpokladů se může vzájemně vyvažovat: mimořádně silné indicie budoucího doměření snižují potřebnou intenzitu obavy o dobytnost. Zde žalobce neměl vedle pěti vozidel relevantní majetek, vozidla jsou proměnlivě hodnotná a snadno přemístitelná, zůstatky na účtech nestačily a jeho výsledky hospodaření klesaly. [13, 20–21]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Propojené společnosti nesmějí považovat vnitroskupinové či osobně propojené obchodní uspořádání za vysvětlení samo o sobě. Zvlášť rizikové jsou platby za faktury dodavatele na osobní účet osoby, která obě společnosti ovládá, jestliže dodavatel nehradí DPH. Podnikatel by měl umět doložit ekonomický smysl každého článku řetězce, řádné platební toky a reálnou schopnost uhradit potenciální doměrek. Dosavadní bezdlužnost, součinnost při kontrole ani majetek nabytý až po vydání příkazu samy o sobě obavu z nedobytnosti nevyvrátí. [19, 22–23]
Zajímavost / podnětná myšlenka: Nejde o průlomový závěr, ale o názornou aplikaci pravidel pro zajišťovací příkazy na situaci, v níž se indicie podvodu a rizika nedobytnosti překrývají. Soud výslovně odmítl požadavek, aby nebezpečí z prodlení vyžadovalo prokázané aktivní vyvádění majetku. [22]
Tvrzení soudu:
Absence provozovny, webu či standardního sídla není bez dalších souvislostí důkazem účasti na podvodu na DPH. [17]
Platby za dodávky na soukromý účet společné jednatelky a nehrazení DPH dodavatelem mohou při silném personálním propojení založit velmi silnou indicii vědomé účasti odběratele na podvodu. [18–19]
U zajišťovacího příkazu se intenzita pravděpodobnosti doměření a obavy o dobytnost posuzují ve vzájemné souvislosti; silný jeden prvek může kompenzovat slabší druhý prvek. [21]
Nebezpečí z prodlení nevyžaduje aktivní zbavování se majetku; postačí souhrn okolností nasvědčujících tomu, že daň nebude uhrazena. [22]
Okolnosti relevantní pro zákonnost zajišťovacího příkazu se hodnotí podle stavu při jeho vydání, nikoli podle pozdějšího vývoje majetku či podnikání. [23]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
