Stručné shrnutí
Společnost žádala o prominutí úroků z prodlení na DPH, které vznikly zčásti před 1. 1. 2015 a zčásti po tomto datu. Finanční úřad řízení o části týkající se starších úroků zastavil jako zjevně právně nepřípustné a o zbývající části žádosti rozhodl samostatně věcně. Krajský soud tento postup potvrdil: přechodné ustanovení umožňuje žádat jen o prominutí úroků vzniklých od 1. 1. 2015.
O co šlo
Jádrem sporu bylo, zda žádost o prominutí úroku z prodlení podle § 259b daňového řádu lze ve vztahu k úrokům vzniklým před 1. 1. 2015 zamítnout věcně, nebo zda musí správce daně řízení zastavit. Žalobce dále zpochybnil možnost rozdělit jednu žádost do dvou samostatných rozhodnutí a namítal neurčitost výroku rozhodnutí o zastavení.
Soud vyšel z přechodného ustanovení novely č. 267/2014 Sb., podle něhož lze o prominutí žádat pouze u úroků vzniklých ode dne účinnosti novely, tedy od 1. 1. 2015. U starších úroků proto neexistuje hmotněprávní opora, která by umožnila žádosti vyhovět; takové podání je zjevně právně nepřípustné a řízení se zastaví podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu. Věcné posuzování důvodů žádosti zde nepřipadá v úvahu. Soud navázal i na rozsudek NSS č. j. 5 Afs 143/2020-33. [18–22]
Rozdělení žádosti obstálo. Jestliže jedna část žádosti byla právně nepřípustná a druhá mohla být meritorně posouzena, mohl finanční úřad o každé části vydat samostatné rozhodnutí. Podstatné je, že tím vyčerpal celý předmět řízení a obě rozhodnutí byla samostatně přezkoumatelná. Žalobce ani netvrdil konkrétní zásah do svých práv. [23]
Soud uznal, že výrok rozhodnutí o zastavení nevymezil jeho rozsah zcela přesně. Z odůvodnění, vyčíslení úroků a souvislosti s druhým rozhodnutím však bylo nepochybné, že se zastavení týkalo úroků vzniklých do 31. 12. 2014 ve výši 13 328 335 Kč. Šlo proto jen o formální vadu bez vlivu na zákonnost či přezkoumatelnost rozhodnutí. [16, 24]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Daňové subjekty musí při žádosti o prominutí úroků přesně rozlišit okamžik vzniku úroku, nikoli jen období, k němuž se doměřená či nezaplacená daň vztahuje. U úroků vzniklých před 1. 1. 2015 nelze očekávat věcné hodnocení důvodů pro prominutí; žádost bude procesně zastavena.
Správci daně mohou žádost obsahující více časově odlišných nároků rozdělit, jestliže pro jednu část existuje překážka řízení a druhá část je věcně projednatelná. Výrok však má rozsah rozhodované části vymezit co nejpřesněji. Nejasnost lze výjimečně překlenout odůvodněním, jen pokud účastník objektivně ví, o čem bylo rozhodnuto.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodnutí nepřináší nový výklad institutu prominutí úroků, ale prakticky potvrzuje rozdíl mezi věcně neúspěšnou žádostí a žádostí, pro niž zákon vůbec nevytváří prostor. U úroků před 1. 1. 2015 není správným výsledkem zamítnutí, nýbrž zastavení řízení pro zjevnou právní nepřípustnost.
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
