Stručné shrnutí
Krajský soud zrušil rozhodnutí, jímž finanční orgány zastavily jako opožděnou žádost o prominutí penále. Odkladný účinek přiznaný soudem před 1. 1. 2021 sice sám o sobě nezakládal zákonné posečkání podle pozdějšího § 157a daňového řádu, přesto stavěl lhůtu pro podání žádosti. Jiný výklad by nutil daňový subjekt uhradit daň navzdory odložené vykonatelnosti jen proto, aby mohl žádat o prominutí penále.
O co šlo
Společnost požádala 9. 1. 2025 o prominutí penále z doměřené DPH za září až prosinec 2015. Správce daně a Odvolací finanční ředitelství považovaly žádost za opožděnou: tří měsíční lhůta podle § 259a odst. 3 daňového řádu měla po zohlednění dřívějšího posečkání skončit 15. 3. 2021. Odkladný účinek žaloby přiznaný v dubnu 2020 podle nich lhůtu neovlivnil, protože § 157a daňového řádu se na odkladné účinky přiznané před 1. 1. 2021 nepoužije. [2, 10]
Soud souhlasil, že přechodné ustanovení novely z roku 2020 nezaložilo u starších odkladných účinků automatické posečkání daně. Neznamená to však, že jsou pro běh lhůty irelevantní. Odkladný účinek pozastavuje účinky rozhodnutí o stanovení daně; u uložené platební povinnosti působí zpětně k právní moci rozhodnutí tak, aby daňový subjekt nebyl nucen plnit odloženou povinnost jen kvůli zachování navazujících práv. [23–30]
Úhrada doměřené daně a včasné podání žádosti jsou dvě formální podmínky, bez nichž nelze žádost věcně posoudit. Bylo by proto nelogické trvat na podání žádosti v době, kdy daňový subjekt vzhledem k odkladnému účinku nemá hradit daň, jejíž úhrada je podmínkou prominutí penále. Tento závěr platí jen tehdy, byl-li odkladný účinek přiznán před marným uplynutím lhůty a doměřená daň ještě nebyla plně zaplacena; po plné úhradě lhůta opět běží. [19, 30–31]
V konkrétní věci soud započetl jak odkladný účinek žaloby, tak pozdější odkladný účinek kasační stížnosti a jednotlivá řízení o posečkání. Žádost o prominutí byla podána ještě před právní mocí zamítavého rozhodnutí o poslední žádosti o posečkání, takže lhůta znovu nezačala běžet. Zastavení řízení pro opožděnost proto neobstálo. [32–37] Soud naopak potvrdil, že skutečně opožděná žádost se zastavuje podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu. [20]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozhodnutí prakticky chrání poplatníka před dilematem, zda při soudem odložené vykonatelnosti zaplatit doměrek pouze kvůli možnosti požádat o prominutí penále. U odkladných účinků přiznaných před rokem 2021 nelze mechanicky vycházet z toho, že § 157a daňového řádu nedopadá a lhůta běží bez přerušení. Je nutné individuálně sestavit časovou osu právní moci výměrů, odkladných účinků, žádostí o posečkání, účinnosti posečkání a úplné úhrady daně. Poplatník by zároveň neměl spoléhat na odkladný účinek přiznaný až po uplynutí lhůty; ten již zmeškanou lhůtu neobnoví. [31, 36]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Soud výslovně oddělil otázku zákonného posečkání od procesních účinků soudního odkladu. Přechodné ustanovení vylučující automatické posečkání u starších případů podle něj nevylučuje, aby odkladný účinek chránil navazující právo žádat o prominutí penále. Jde o výklad opřený o účel odkladného účinku a o to, že již nastalé právní následky nelze zpětně rušit, avšak nelze nutit daňový subjekt k budoucímu plnění odložené povinnosti. [24–31]
při tvorbě rešerše byla využita umělá inteligence. uvedené závěry vyjadřují názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením. Před využitím v konkrétních situacích si zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
