Stručné shrnutí: Krajský soud zrušil rozhodnutí o nepřiznání části příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), týkající se nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků. Správní orgány bez vysvětlení neprovedly navržené svědecké výpovědi a neurčily, které konkrétní skutečnosti zjistily z předložených listin. Rozhodnutí proto bylo nepřezkoumatelné; soud se věcně nevyjádřil k tomu, jak široce vykládat souvislost dopravních nákladů se zaměstnáváním OZP.
O co šlo: Zaměstnavatel na chráněném trhu práce požadoval za 3. čtvrtletí 2025 příspěvek podle § 78a odst. 4 ve spojení s § 78b odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti i na dopravu materiálu na pracoviště OZP a hotových výrobků z těchto pracovišť. Úřad práce částku 426 874 Kč nepřiznal. Měl za to, že přeprava je běžnou provozní logistikou a zaměstnavatel neprokázal, že náklady vznikaly výhradně nebo převážně v důsledku zaměstnávání OZP [1–3].
Žalobkyně namítala, že zákon nevyžaduje prokázat, že by bez zaměstnávání OZP doprava vůbec nevznikla. Zdůraznila vazbu přepravy na práci OZP, umístění pracovišť a omezený okruh zakázek, které tyto osoby mohou vykonávat. K prokázání těchto okolností navrhla výslech svých jednatelů i jednatelů odběratele a dodavatele materiálu [5–12, 35].
Soud shledal zásadní procesní vadu. Správní orgán nemusí provést každý navržený důkaz, avšak musí v rozhodnutí uvést, proč jej neprovedl: zda je nerelevantní, nezpůsobilý prokázat tvrzenou skutečnost, nebo nadbytečný vzhledem k již spolehlivě zjištěnému stavu [36–37]. Úřad práce ani ministerstvo nevysvětlily, proč výslechy neprovedly, a ministerstvo tuto vadu nemohlo dodatečně napravit obecným tvrzením ve vyjádření k žalobě [38–44].
Vedle toho správní orgány neuvedly, jaká konkrétní skutková zjištění učinily z jednotlivých listin. Pouhé opakování, že listiny jako celek neprokazují přímou souvislost dopravy se zaměstnáváním OZP, neumožňuje ověřit závěr o neunesení důkazního břemene ani navazující právní hodnocení [47–50]. Soud proto věcnou otázku zákonného rozsahu uznatelných nákladů neřešil; její posouzení by bylo předčasné [45, 50].
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Rozhodnutí je především procesním upozorněním pro žadatele o příspěvek i správní orgány. Zaměstnavatel má konkrétně popsat, v čem doprava souvisí s prací OZP, a doložit trasu, účel, přepravované komodity, vazbu na pracoviště a ekonomické či organizační okolnosti. Navrhne-li k neobjasněným skutečnostem svědky, správní orgán nemůže návrh mlčky pominout a současně žádost zamítnout pro nedostatek důkazů. Musí buď důkaz provést, nebo přezkoumatelně vyložit zákonný důvod jeho odmítnutí.
Zajímavost / podnětná myšlenka: Soud neodsouhlasil ani neodmítl správní výklad, podle něhož musí dopravní náklad vzniknout výhradně nebo převážně kvůli zaměstnávání OZP. V dalším řízení bude nejprve nutné řádně zjistit a popsat skutkový stav; teprve na něm lze založit výklad § 78b zákona o zaměstnanosti [50, 52].
Tvrzení soudu:
Neprovedený důkaz je nutné odůvodnit přímo v rozhodnutí; nestačí nevyslovený předpoklad, že by svědek nic nového neuvedl [36–40].
Správní orgán nesmí odmítnout svědeckou výpověď jen na základě předběžného odhadu jejího obsahu či věrohodnosti [37, 43].
Neprovedení navrženého důkazu bez uvedení důvodu představuje opomenutý důkaz a zpravidla vede k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí [37–43].
Závěr o neunesení důkazního břemene musí navazovat na konkrétně popsaná skutková zjištění z provedených podkladů [47–50].
Důvody neprovedení důkazu nelze dodatečně a pouze obecně doplňovat až ve vyjádření správního orgánu k žalobě [44].
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.