Stručné shrnutí: Soud potvrdil doměření spotřební daně a penále za „zelenou naftu“ u lesnické společnosti. Formálně úplná evidence ani doklady o nákupu samy o sobě nestačily: společnost neprokázala skutečnou spotřebu pohonných hmot pro hospodaření v lese. Rozpory v pohybu nafty, dvojí evidence a nejasné rozlišení prací vlastních a subdodavatelských zpochybnily celý nárok.
O co šlo: Žalobkyně uplatnila vratku spotřební daně z minerálních olejů za období květen 2018 až rok 2019. Celní orgány jí následně doměřily celkem 12,8 mil. Kč a stanovily penále 2,56 mil. Kč, protože evidence neprokazovala skutečnou spotřebu na zákonem podporované lesní činnosti [body 17, 21–23].
Klíčovým zjištěním byly rozdíly mezi dokladovanými nákupy, výdeji a zůstatky v nádrži o objemu 22 000 litrů. Například za květen 2018 vycházel vypočtený zůstatek 2 673,41 l, zatímco žalobkyně vykázala 12 260 l. Rozdíl téměř 9 600 l nevysvětlí teplotní roztažnost ani běžná nepřesnost měření; znalecký posudek proto nemohl zvrátit rozhodná zjištění [body 30–36].
Soud dále potvrdil, že dvě rozdílné evidence za leden 2019, bez vysvětlení použitých výpočtů a určení správné verze, zpochybnily jednotnost i věrohodnost podkladů. Údaje o tankování do strojů samy nevypovídají o skutečné spotřebě v daném období a na konkrétním místě [body 37–40]. Pochybnosti legitimně vyvolala i souběžná práce žalobkyně a subdodavatelů na stejných porostech; žalobkyně nedoložila, v jakém rozsahu spotřebovala vlastní naftu právě ona [body 42–44].
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Rozhodnutí nepřináší nový právní test, ale názorně ukazuje vysoké nároky na provozní evidenci pro vratku spotřební daně. Podnikatel musí průběžně uchovat prvotní data umožňující propojit nákup, stav zásob, čerpání, skutečnou spotřebu, konkrétní podporovanou činnost a místo spotřeby. Pokud pracují subdodavatelé, je vhodné průkazně oddělit jejich výkony a pohonné hmoty. Pozdější svědecké výpovědi zaměstnanců či subdodavatelů zpravidla nemohou s potřebnou přesností nahradit chybějící provozní evidenci [body 44, 51–53].
Zajímavost / podnětná myšlenka: Soud odlišil formální správnost evidence od její materiální průkaznosti. Ani údaj, jehož vedení zákon výslovně nevyžaduje, není bez významu, pokud jej daňový subjekt sám používá k identifikaci místa spotřeby; pak musí odpovídat skutečnosti [body 38, 48–50].
Tvrzení soudu:
• Nárok na vratku vyžaduje prokázání skutečné, nikoli odhadované či jen formálně evidované spotřeby minerálních olejů [body 27–28, 56–57].
• Rozdíly ve stavu nádrže v řádu tisíců litrů mohou samy zpochybnit evidenci; obecný poukaz na roztažnost nafty není dostačující [body 31–36].
• Tankování stroje není bez dalších prvotních údajů důkazem o jeho skutečné spotřebě na podporovanou činnost [bod 40].
• Při souběhu vlastních prací a prací subdodavatelů musí žadatel vymezit rozsah vlastních výkonů a vlastní spotřeby [body 42–43].
• Důkaz, který nemůže odstranit další samostatně obstojící rozpory v evidenci, lze jako nadbytečný neprovést [body 44, 51–53].
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.