Nárok na odpočet DPH nelze uznat jen na základě faktur a plateb, pokud existují vážné pochybnosti o skutečném poskytnutí plnění; ztráta důkazů při hackerském útoku přitom daňový subjekt nezbavuje povinnosti plnění prokázat.
Společnost OBIS uplatnila odpočty DPH z IT služeb údajně přijatých od společnosti Rexlight. Finanční úřad však po daňové kontrole dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že tyto služby byly skutečně poskytnuty. Doměřil proto DPH i penále.
Společnost namítala, že služby musela nakupovat externě, protože neměla dostatek vlastních zaměstnanců. Tvrdila také, že část důkazů ztratila v důsledku hackerského útoku. Podle ní správce daně požadoval nepřiměřeně vysoký důkazní standard.
Právní otázka
Jaké důkazy musí daňový subjekt předložit k prokázání nároku na odpočet DPH, pokud správce daně důvodně zpochybní, že deklarované plnění bylo skutečně poskytnuto? A má hackerský útok vliv na důkazní břemeno?
Co soud řekl
Nejvyšší správní soud potvrdil, že správce daně unesl své břemeno tím, že identifikoval konkrétní a závažné rozpory v důkazech (odst. [17]).
Klíčové byly zejména:
- rozpory mezi výpověďmi jednatelů OBIS a Rexlight o povaze poskytovaných služeb,
- neschopnost identifikovat osoby, které měly práce vykonávat,
- skutečnost, že zaměstnanci OBIS společnost Rexlight prakticky neznali,
- indicie nasvědčující tomu, že část činností si OBIS zajišťovala sama (odst. [18]).
Soud zdůraznil, že formální doklady (faktury, smlouvy, platby) samy o sobě nestačí. Nárok na odpočet stojí na existenci skutečného plnění, nikoli pouze na účetních dokumentech (odst. [19]).
Za důležitý lze považovat i závěr, že správce daně po společnosti nepožadoval nemožné. Nechtěl znát všechny osoby v dodavatelském řetězci ani interní vztahy u dodavatele. Pouze požadoval prokázání, že deklarované plnění skutečně poskytla právě společnost Rexlight (odst. [22]).
K hackerskému útoku NSS uvedl, že nemění rozložení důkazního břemene. Daňový subjekt musí být připraven uchovat důkazy potřebné pro případnou kontrolu. Ztráta dat, byť nezaviněná, jej této povinnosti nezbavuje (odst. [28]).
Rozsudek není revoluční, ale velmi přehledně shrnuje současnou judikaturu k dokazování nároku na odpočet DPH.
Je významný zejména ve dvou bodech:
- Potvrzuje, že faktury a platby nejsou důkazem samy o sobě.
Pokud vzniknou vážné pochybnosti o faktickém plnění, musí daňový subjekt nabídnout další důkazy. - Řeší dopad ztráty elektronických dat.
NSS poměrně přísně říká, že ani hackerský útok nebo jiná mimořádná událost automaticky nevede ke zmírnění důkazních požadavků.
Pro IT firmy, poradce i další podnikatele je rozhodnutí varováním, že:
- nestačí archivovat faktury a smlouvy,
- je vhodné uchovávat projektovou dokumentaci, komunikaci, výstupy prací, tickety, přístupové logy či jiné stopy realizace služeb,
- při využívání subdodavatelů je důležité mít doložitelnou auditní stopu o průběhu plnění,
- ztráta dat nemusí být omluvou, pokud následně nelze prokázat skutečné uskutečnění plnění.
Rozhodnutí fakticky posiluje význam interní dokumentace a archivace elektronických důkazů.
Nejzajímavější je odst. [28]. NSS zde v podstatě říká, že z pohledu daňového práva není rozhodující, proč důkazy chybí. Důležité je, zda existují. Daňový subjekt, který uplatňuje odpočet DPH, nese riziko, že v budoucnu bude muset své tvrzení prokázat.
Současně je zajímavý odst. [25], kde soud připomíná, že správce daně nesmí požadovat „absolutní jistotu“. Stačí dostatečná míra pravděpodobnosti bez vážných pochybností. V tomto případě však podle soudu pochybnosti zůstaly natolik zásadní, že tento standard splněn nebyl.
NSS: Hackerský útok neomlouvá chybějící důkazy pro odpočet DPH
Odpočet DPH a hackerský útok: NSS potvrdil přísné důkazní požadavky
Faktury nestačí. NSS potvrdil, že daňový subjekt musí prokázat skutečné plnění a hackerský útok jej nezbavuje důkazního břemene.
