Stručné shrnutí
NSS potvrdil doměření DPH společnosti, která v roce 2011 uplatnila odpočty z reklamních služeb zasažených řetězovým daňovým podvodem. Pravomocný trestní rozsudek byl zásadním podkladem, nikoli automatickou náhradou dokazování. Prolomená lhůta pro stanovení daně skončila až 31. 12. 2024 a při prokázané účasti na podvodu nebylo možné uznat ani část odpočtu.
O co šlo
Správce daně doměřil za každý měsíc roku 2011 DPH 400 000 Kč. Společnost objednávala přes řetězec společností reklamní služby za výrazně nadhodnocené ceny; převážná část zaplacených peněz se měla v hotovosti vracet jejímu předsedovi představenstva. Odpočet proto správce daně odepřel v celém rozsahu.
Společnost namítala zejména prekluzi, nedostatek vlastního dokazování, nezahájení doměřovacího řízení a rozdíl mezi doměřenou daní 400 000 Kč a škodou 320 000 Kč zjištěnou trestním soudem.
NSS vyložil § 148 odst. 6 daňového řádu doslovně: rozhodnutí trestního soudu nabylo právní moci v roce 2022, následujícími dvěma roky byly roky 2023 a 2024; lhůta tedy skončila 31. 12. 2024. Nejde o variantu obecné lhůty, ale o samostatnou zvláštní lhůtu. [21]
Trestní rozsudek daňové orgány zásadně zavazuje, avšak samy musí vést dokazování a své daňové závěry odůvodnit. V této věci nešlo o jeho mechanický přepis: orgány pracovaly též s kontrolními zjištěními za pozdější období, účetními doklady, smlouvami a vlastní aplikací pravidel pro odepření odpočtu při podvodu; společnost mohla na jejich závěry reagovat. [22]–[25]
Doměřovací řízení bylo zahájeno reakcí společnosti na výzvu, která materiálně představovala dodatečné daňové přiznání, přestože setrvávala na správnosti původní daně. K doměření nebyla nutná daňová kontrola, pokud správce daně provedl dokazování a respektoval procesní práva subjektu. [26]
Pro použití § 148 odst. 6 není rozhodná totožnost pachatele trestného činu a daňového subjektu, ale souvislost trestného jednání s doměřovanou daní. Skutečnost, že právnická osoba za rok 2011 nemohla být trestně odpovědná, proto doměření nebránila. [27]–[29]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozhodnutí prakticky potvrzuje, že trestní rozsudek v podvodných DPH řetězcích nelze v daňovém řízení ignorovat, ale ani jím nelze nahradit řádné daňové odůvodnění. Daňový subjekt musí konkrétně napadat vlastní úvahy a důkazy správce daně; pouhé zpochybnění závěrů trestního soudu zpravidla neuspěje.
Je-li prokázáno, že plnění bylo zasaženo daňovým podvodem a odběratel o něm věděl nebo vědět měl, odepře se odpočet z tohoto plnění celý. Částka trestněprávní škody nemusí odpovídat výši doměřené DPH: škoda a nárok na odpočet nejsou totožné pojmy. [20], [30] Doměření daně samo o sobě není trestní sankcí; otázka sankční povahy se může týkat penále, které zde předmětem sporu nebylo. [31]
Zajímavost / podnětná myšlenka
NSS výslovně oddělil povinnost respektovat trestní rozsudek od povinnosti správce daně samostatně a v daňových souvislostech odůvodnit doměření. Současně však šlo převážně o potvrzení již ustálených závěrů k běhu zvláštní lhůty a k úplnému odepření odpočtu u plnění zasaženého podvodem.
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
