Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti proti rozsudku ve věci zajišťovacího příkazu, protože stěžovatelka ani po výzvě neuhradila soudní poplatek 5 000 Kč.
Žalobkyně brojila kasační stížností proti rozsudku krajského soudu, který potvrdil rozhodnutí finanční správy týkající se zajišťovacího příkazu. Nejvyšší správní soud se však vůbec nedostal k posouzení věcných námitek. Důvod byl čistě procesní: stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek za kasační stížnost.
Právní otázka
Může Nejvyšší správní soud pokračovat v řízení o kasační stížnosti, pokud stěžovatel ani po výzvě soudu neuhradí soudní poplatek?
Co soud řekl
Soud připomněl, že podáním kasační stížnosti vzniká poplatková povinnost (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích) a že při nezaplacení poplatku soud vyzve účastníka k úhradě ve stanovené lhůtě. Pokud poplatek není ani poté zaplacen, musí být řízení zastaveno (odst. [2]).
Stěžovatelka poplatek při podání kasační stížnosti neuhradila, a proto byla vyzvána k zaplacení částky 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů s poučením o následcích nezaplacení (odst. [3]).
Soud následně ověřil běh lhůty. Výzva byla doručena 7. 5. 2026, lhůta běžela od 8. 5. 2026 a skončila 22. 5. 2026. Protože poplatek nebyl včas uhrazen, nastoupil zákonný následek – zastavení řízení (odst. [6] a [7]).
Po právní stránce nejde o významné ani precedentní rozhodnutí. Usnesení pouze aplikuje standardní a dlouhodobě ustálené procesní pravidlo o následcích nezaplacení soudního poplatku.
Zajímavé je spíše kontextem: řízení se týkalo zajišťovacího příkazu, tedy institutu s potenciálně velmi závažnými dopady do majetkové sféry daňového subjektu. Přesto se Nejvyšší správní soud k meritu věci vůbec nedostal.
Rozhodnutí připomíná, že i v daňových sporech s vysokou ekonomickou hodnotou může být soudní přezkum ukončen z čistě procesních důvodů.
Pro daňové subjekty a jejich zástupce je klíčové:
- sledovat vznik poplatkové povinnosti již při podání kasační stížnosti,
- nepřehlédnout výzvu soudu,
- respektovat stanovené lhůty, protože po jejich marném uplynutí soud k dodatečné úhradě zpravidla nepřihlíží (odst. [2]).
Usnesení ukazuje rozdíl mezi „právem podat opravný prostředek“ a „právem na jeho věcné projednání“. Samotné podání kasační stížnosti ještě nezaručuje, že se soud bude zabývat jejími argumenty. Procesní podmínky řízení jsou nezbytným předpokladem přístupu k soudnímu přezkumu.
Kasační stížnost skončila kvůli nezaplacenému soudnímu poplatku
NSS: Nezaplacení soudního poplatku vede k zastavení kasační stížnosti
Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti proti zajišťovacímu příkazu, protože stěžovatelka neuhradila soudní poplatek.
