Stručné shrnutí: Zaměstnavatel podal žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o den později. Žádost o prominutí zmeškání úkonu podal až následně, byť v patnáctidenní lhůtě. Krajský soud v Plzni potvrdil restriktivní výklad § 41 odst. 2 správního řádu: zmeškaný úkon musí být s žádostí o prominutí spojen; pozdější samostatná žádost podmínku nesplňuje.
O co šlo
Společnost měla žádost o příspěvek za 3. čtvrtletí 2022 doručit Úřadu práce do 31. 10. 2022, podala ji však až 1. 11. 2022. Dne 15. 11. 2022 požádala o prominutí zmeškání lhůty. Tvrdila, že jednatel v poslední den lhůty utrpěl zdravotní obtíže, a že požadavek „spojit“ žádost o prominutí se zmeškaným úkonem nevyžaduje jejich současné podání. Podstatné podle ní bylo, že oba úkony byly učiněny v patnáctidenní lhůtě a že žádost o prominutí jasně odkazovala na již podanou žádost o příspěvek. [3], [6]–[8], [29]
Správní orgány příspěvek neposkytly. Za nosný důvod označily nesplnění podmínky § 41 odst. 2 správního řádu: žádost o příspěvek nebyla připojena k následné žádosti o prominutí. Vedle toho žalovaný uvedl pochybnosti, zda zdravotní stav jednatele skutečně znemožňoval podání a zda společnost nemohla zajistit podání jinou osobou. [12], [16]–[18]
Soud žalobu zamítl. Přijal výklad, podle něhož žádost o prominutí a zmeškaný úkon tvoří jeden celek, složený ze dvou dílčích úkonů. Nestačí proto, aby byl opožděný úkon podán dříve a žádost o prominutí následovala samostatně, třeba ještě během patnácti dnů od pominutí překážky. Soud zdůraznil právní jistotu i to, že správní řád neukládá správnímu orgánu po obdržení opožděného podání vyčkávat dalších patnáct dnů, zda účastník požádá o prominutí. [33]–[36]
Soud výslovně zaznamenal opačný názor Krajského soudu v Hradci Králové, podle něhož pozdější žádost o prominutí může být včasná, je-li podána do patnácti dnů od pominutí překážky. Plzeňský soud se s tímto přístupem neztotožnil. [31], [35]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Rozhodnutí upozorňuje na značné procesní riziko u zmeškaných lhůt ve správním řízení. Účastník, který chce žádat o prominutí, by měl zmeškaný úkon připojit přímo k žádosti o prominutí, ideálně v jednom podání nebo alespoň tak, aby jejich současné a nepochybné spojení bylo zřejmé. Samotný odkaz na dříve podané opožděné podání podle tohoto rozsudku nestačí. Vzhledem k existenci opačného krajského rozhodnutí nejde o otázku jednotně řešenou na úrovni krajských soudů.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Věc nebyla rozhodnuta podle síly zdravotních důvodů jednatele, ale výlučně pro nesplnění formy žádosti o prominutí. Úvahy žalovaného o zdravotním stavu soud označil jen za vedlejší; nosným důvodem byla opožděnost žádosti a nepoužitelnost § 41 správního řádu. [36]
Tvrzení využitelná v praxi
• Požadavek spojit žádost o prominutí se zmeškaným úkonem soud vyložil jako požadavek jejich funkční jednoty, nikoli pouze jako požadavek, aby byly oba úkony provedeny ve stejné patnáctidenní lhůtě. [34]–[35]
• Správní orgán nemá obecnou povinnost odkládat rozhodnutí o opožděném podání a čekat, zda účastník dodatečně požádá o prominutí zmeškání. [35]
• Pokud zákonná podmínka pro prominutí není splněna, není pro výsledek nutné posuzovat závažnost tvrzené překážky. [36]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála