Stručné shrnutí
Společnost se bránila proti tomu, že Úřad práce znovu neuzavřel dohodu o vymezení chráněných pracovních míst. Nejvyšší správní soud sice výjimečně připustil zásahovou žalobu, protože pozdější změna judikatury mohla žalobkyni po uplynutí času zbavit účinné ochrany. Věcně však neshledal postup Úřadu práce svévolným: odmítnutí bylo řádně odůvodněno rozporem podnikatelského modelu s účelem podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a nevyvráceným podezřením na obcházení pravidel agenturního zaměstnávání. [5], [42], [45]
O co šlo
Žalobkyně žádala o dohodu podle § 75 zákona o zaměstnanosti. Pracovníky se zdravotním postižením zaměstnávala v modelu, v němž vykonávali činnosti pro personálně propojenou společnost REI poskytující komplexní bezpečnostní služby. Úřad práce dohodu neuzavřel zejména proto, že tento model podle něj nesledoval účel chráněných pracovních míst a mohl obcházet právní úpravu agenturního zaměstnávání.
Procesně byla věc neobvyklá. Rozšířený senát mezitím dovodil, že spor o uzavření takové dohody má být řešen ve sporném řízení podle § 141 správního řádu, nikoli zásahovou žalobou. NSS však po zásahu Ústavního soudu v konkrétní věci nepoužil tento pozdější závěr zpětně: vzhledem k riziku promlčení neměl jistotu, že by správní řízení poskytlo ještě účinnou ochranu. Zásahovou žalobu proto výjimečně připustil. [3]–[5]
V meritu NSS uzavřel, že důvody Úřadu práce byly logické, argumentačně podložené a přesvědčivé. Žalobkyně vysvětlila ekonomickou racionalitu subdodavatelského uspořádání, nevyvrátila však jeho rozpor se smyslem státní podpory. Na podezření z obcházení pravidel agenturního zaměstnávání nijak konkrétně nereagovala, přestože jí bylo sděleno, které okolnosti jsou podstatné: kdo práci přiděluje, kontroluje a zajišťuje pracovní podmínky. [42]
Praktický dopad
Žadatel o vymezení chráněných pracovních míst musí umět doložit, že jeho organizační model skutečně naplňuje účel podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a nikoli jen formálně vytváří podmínky pro získání příspěvku. Je-li práce vykonávána pro propojený podnik, je vhodné průkazně popsat a doložit řízení práce, kontrolu zaměstnanců, pracovní podmínky i rozdělení rolí mezi společnostmi.
Na dříve uzavřené dohody nebo postup jiných poboček Úřadu práce nelze spoléhat bez důkazu ustálené, jednotné a dlouhodobé správní praxe. Ani uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce samo o sobě neprokazuje splnění podmínek pro dohodu podle § 75, protože jde o odlišný institut. [48]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodnutí spojuje procesní ochranu důvěry v dřívější judikaturu s poměrně přísným věcným pohledem na účel veřejné podpory. Soud připustil žalobu, aby změna judikatury nezmařila ochranu práva, avšak samotnou podporu nevyložil jako nárokovatelnou výhodu pro podnikatelský model, který její účel nenaplňuje.
Tvrzení soudu
Odmítnutí uzavřít dohodu o chráněném pracovním místě není svévolné, je-li založeno na konkrétních a přesvědčivých důvodech vztahujících se k účelu podpory. [42], [45]
Podezření z obcházení pravidel agenturního zaměstnávání vyžaduje věcnou reakci žadatele, zejména k tomu, kdo práci přiděluje a kontroluje a kdo zajišťuje pracovní podmínky. [42]
Jediný dřívější případ ani tvrzení o obdobných dohodách samy o sobě nezakládají legitimní očekávání; správní praxe musí být ustálená, jednotná a dlouhodobá. [48]
Legitimního očekávání se nelze úspěšně dovolávat k zachování nesprávné správní praxe. [11]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála